Mafia: Domovina – kde to všechno začalo

Asi byste nehádali, že původní česká herní gangsterka Mafia má celkově dokonce devět titulů? Kvarteto hlavních je jasné. První Mafia českého studia Illusion Softworks vyšla v Evropě na PC 6. září 2002. Pamatuji se, že jsem si jí nechal koupit ke svým narozeninám, které ale mám až v druhé půli listopadu. Čekal jsem tedy na krabičkou s trojičkou CD, manuálem a tištěnou mapkou zhruba dva a půl měsíce, což bylo hrozné sebemrskačství! Ale vydržel jsem to a samozřejmě nelitoval pro mě tehdy nejlepší videoherní gangsterky všech dob. Jak se doba za ty dvě dekády změnila, protože poslední díl Mafia: Domovina (v zahraničí uváděný jako Mafia: The Old Country, přičemž jednička se pro cizáky jmenovala Mafia: The City of Lost Heaven) na PC v krabicové verzi již vůbec nevyšel…

O dva roky později Mafia zkonvertovala i na tehdejší hlavní konzole (Microsoft Xbox a Sony PlayStation 2). Mafia II vyšla až za dalších osm let, to už bylo studio Illusion Softworks minulostí, neb bylo odkoupeno vydavatelem 2K Games a přejmenováno na 2K Czech. Konzolovky (Microsoft Xbox 360 a Sony PlayStation 3) už byly vydány shodně s hlavní PC verzí a stejný rok vyšla i mobilní odbočka Mafia II Mobile, tu mělo ovšem na starosti úplně jiné studio TwistBox Games z Dortmundu. Mafia III pro PC a nové konzole Microsoft Xbox Series X/S a Sony PlayStation 5 následovala v mírně zrychleném tempu v roce 2016 a opět jí doprovodila mobilní hříčka Mafia III: Rivals, tentokrát od interního 2K Games výrobce Cat Daddy Games ze Seattlu.

Název studia 2K Czech byl zase minulostí, protože 2K Games zařadili české vývojáře do svého interního studia Hangar 13, jehož hlavní expozitura sídlí v Brightonu. Pauzu před vydáním posledního dějství vyplnily v roce 2020 modernizované a rozšířené verze prvních dvou dílů Mafia/Mafia II: Definitive Edition, přičemž port jedničky kupodivu vznikl krom aktuálních platforem ještě i pro odcházející konzole Microsoft Xbox One a Sony PlayStation 4. No a prozatím posledním plnohodnotným dílem je Mafia: The Old Country (u nás jako Mafia: Domovina) z minulého roku pro PC a konzole Microsoft Xbox Series X/S a Sony PlayStation 5. Zbývá také zmínit dvě trojice rozšíření (DLC) pro dvojku a trojku, jaké se objevily v roce 2010, resp. v roce 2017.

Pokud si vzpomínáte, všechny velké mafie měly vždy plně otevřený svět. Jednička je zasazena do fiktivního východoamerického města Lost Heaven, jež bylo inspirováno hlavně Chicagem, ale také New Yorkem a Los Angeles. Je ještě docela malé, když zabírá plochu cca 5 km². Dvojka přišla s kombinací dvou lokací. Úvodní mise se odehrává ve smyšleném městečku San Celeste na Sicílii, zatímco drtivá většina hry je situována do fantazijní americké metropole Empire Bay, jejímiž předobrazy se krom výše zmíněných měst staly ještě Detroit a Boston. Plocha Empire Bay je pak zhruba 2x rozlehlejší než Lost Heaven z jedničky. U trojky je inspirace nejvíce patrná, protože její město New Bordeaux je do jedniček a nul volně převedené jižanské New Orleans.

New Bordeaux je pak v rámci série Mafia doslova gigantické, když zabírá rozlohu přes 70 km². Mafia: Domovina se vlastně poprvé ve své řadě drží dost zkrátka a oproti trojce není zdaleka tak megalomanská. Její mapa se vrací k první misi ze dvojky, takže zobrazuje oblast Sicílie jménem Valle Dorata i s městečkem San Celeste. Velikostí se region rovná rozloze Empire Bay z jedničky a ani v misích nemáte zdaleka takovou volnost jako v minulosti. Je to schválně, protože Mafia: Domovina je po rozporuplném přijetí trojky, která sice má nádherný a obří svět, ale mrtvý a s nudnou náplní, daleko více svázána důrazem na příběh (na scénáři již čeští vývojáři nepracovali) a plynulou navazující akcí.

V celé sérii je to vlastně nejméně svobodné hraní, ale zase s některými totálně skvělými dějovými pasážemi a zvraty, jaké nabídla jen příběhově fenomenální první Mafia. Autoři, mezi nimiž bylo mnoho českých vývojářů, navrhli čtvrtý díl jako předchůdce všech minulých titulů, ostatně Mafia: Domovina se díky tomu odehrává v roce 1904, tedy šestadvacet let před prvním dílem, a funguje jako přímý úvodce pro celou trilogii. Příběh se zaměřuje na zrod organizovaného zločinu (Cosa Nostra) v drsném a chudém prostředí Sicílie na počátku 20. století a ukazuje základy pravidel, loajality a rituálů (jako je např. Omerta), které pak v pozdějších dekádách formují mafii v Americe. Hlavní hrdina, sedmnáctiletý Enzo Favara (že by parafráze s Enzem Ferrarim?), je v sérii sice úplným nováčkem, ale Mafia: Domovina na scénu vrací několik dalších postav, jaké se objevují ve starších dílech:

• Leo Galante (hraje už v Mafia II a III) – Jedna z nejdůležitějších vedlejších postav celé ságy. V Domovině potkáváme mladého Lea, který ještě není tím vlivným consiglierim v Empire Bay ze dvojky, ale začíná na Sicílii jako bookmaker a obchodník. Na konci hry spolu se svým přítelem Frankem Vincim odjíždí do Ameriky, čímž se přímo otevírá příběhové pozadí pro Mafii II. Dabuje ho Dalimil Klapka.

• Giuseppe Palminteri (Mafia II): Expert na padělání dokumentů a otevírání sejfů, od kterého si Vittorio Scaletta ve dvojce kupoval paklíče a falešné přídělové lístky na benzín. V tomto díle ho zažijete v plné síle na Sicílii, než v roce 1922 odejde do USA.

• Frank Vinci (Mafia II) – Frank bude budoucí brutální boss jedné ze tří rivalských mafiánských rodin v Empire Bay. V Domovině ho ještě vidíme jako mladého ambiciózního gangstera, který tvoří s Leem nerozlučnou dvojici (Leo jako mozek, Frank jako svaly). Dabuje ho Jaromír Meduna.

• Samuele Trapani (Mafia I) – V Domovině se narodí Sam jako syn Gianlucy Trapaniho (což je Enzův mafiánský parťák, mentor a vřelý kamarád). Právě tragické události na Sicílii donutí mladého Sama později emigrovat do Lost Heaven, kde se přidá k rodině Dona Salieriho a spřátelí se s Thomasem Angelem, hlavním hrdinou jedničky. Dabuje ho Luděk Čtvrtlík.

Mafia: Domovina se odehrává ve fiktivním sicilském regionu Valle Dorata kolem vesničky San Celeste. Jak jsem psal výše, přesně v tomto městečku začíná Mafia II, když tam Vito Scaletta v roce 1943 bojuje jako americký voják v operaci Husky a před fašisty ho zachrání až autorita místního dona. Domovina také vysvětluje, proč a za jakých okolností museli mocní mafiáni ze Sicílie na konci utéct. Útěk rodiny Vinciů a Lea Galanteho podává přímý historický kontext tomu, jak vzniklo organizované podsvětí v Empire Bay (Mafia II) a nepřímo i v Lost Heaven (Mafia I). A naposled životní cesta Enza Favary jako hlavního hrdiny Domoviny silně zrcadlí osud hlavního protagonisty jedničky, Tommyho Angela.

Enzo taktéž začíná jako chudý kluk na nucených pracích v sirných dolech a shodou okolností se dostane pod křídla rodiny Torrisi, kde zjišťuje, že mafiánská loajalita a čest jsou často jen iluze vykoupené krví. Mladý Tommy z jedničky velmi podobně nepříliš úspěšně taxikařil a dostal se pod ochranu rodiny Salieri. Mafia: Domovina tímto představuje pro celou sérii zásadní krok stranou. Zatímco mechanikami a vyprávěním se vrací ke kořenům nejlepšího prvního dílu, historické zasazení do zaostalé a chudé Sicílie roku 1904 si vynutilo zcela nové herní prvky, ale zároveň znamenalo odstranění mnoha moderních vymožeností, na které byli hráči zvyklí ze starších dílů. Vzhledem k herní éře v Domovině ještě neexistují žádné samopaly. Hra proto poprvé v sérii výrazně sází na kradmý postup před hurá stylem.

Velkou novinkou Domoviny je používání tří typů nožů a mechanika tichého likvidování nepřátel ze zálohy. Přestřelky se opírají o dobové revolvery a jednoranné či opakovací pušky. Boj je tedy mnohem pomalejší a taktičtější. Novinkou jsou také skriptované duely s noži jeden na jednoho. Hlavním dopravním prostředkem už nejsou automobily jako ve všech předešlých dílech, nýbrž koně a koňská spřežení. Poprvé v historii série hra nabízí plnohodnotný pohled z první osoby uvnitř vozidel a kočárů. Vývojáři kvůli tomu detailně zpracovali interiéry všech automobilů. Mafia: Domovina je dále první hrou série, která již nepoužívá vlastní proprietární LS3D Engine (Mafia I) nebo jeho nástupce Illusion Engine (Mafia II a III), ale Unreal Engine 5, což je vidět hlavně na naprosto špičkové obličejové mimice a pohybu postav.

Vývojáři ale zcela opustili koncept svobody velké a otevřené mapy z Mafia III. Svět Valle Dorata je statický, striktně lineární a slouží pouze jako kulisa pro filmové vyprávění. Každopádně přes všechna pro i proti Mafia: Domovina vypadá naprosto fantasticky a její krajina je opravdu čarokrásná. A to i na mé PC sestavě, která není ani oficiálně podporovaná, takže mi hra neustále extrémně škubala, vypadávaly jí textury i celé kusy okolí a zpomalovala se. Úžasná a jasně nejlepší z celé série je mimika a obličejové animace, díky nimž je těžké si totálně neoblíbit některé z hlavních hrdinů Domoviny. Já si zamiloval mého ochránce, největšího přítele, mentora a hlavně asi nejrozumnější postavu celé Domoviny, pravou ruku dona Torrisiho, Lucu Trapaniho.

Poslední Mafii jsem si pořídil hlavně kvůli profesionálnímu českému dabingu, který trojka nemá a jaký se může směle rovnat legendárnímu namluvení první Mafie. Dabing naprosto perfektně pasuje k vynikající mimice, známí a dobří čeští herci jsou fenomenální: Enza skvěle alternuje Oskar Hess, namyšleného Cesareho Ondřej Kokorský, Lucu syn Miroslava Donutila, Martin Donutil. Po Lucovi je znamenitý suchý hlas Jakuba Saice, jehož don Torrisi zní až hrozivě. Však si pusťte záznam Kristýny Sulkové níže a uvidíte, resp. spíše uslyšíte sami. Český Dabing je absolutní TOP celé hry a jeden z nejkvalitnějších, jaké se kdy v hrách namluvily. Kampaň v Mafia: Domovina obsahuje 15 kapitol zhruba na 12-15 hodin hraní. Nechybí sice režim volné jízdy, ale ten už nemá takový drajv a obsah jako tehdy v jedničce.

Na rozdíl od minule popisovaném 007 First Light lze v Domovině odtahovat a skrývat mrtvoly, přitom do jedné bedny se jich vejde neomezeně a při dalším otevření zmizí. Stejně ale nelze skákat, kdy se vám to zlíbí, ale jen na pevně daných místech. Jenom malá zajímavost: don Torrisi kryje své černé obchody za výrobu a distribuci vína. Přitom stejná firma Vino Torrisi opravdu v Itálii reálně existuje. Ta linearita celé hry je někdy až na škodu, protože jakmile se např. spustí střihová scéna, některé lokace se zamknou a již se do nich nedostanete. Krom části vývojářů a dabérů míří velká česká stopa i k hudbě, protože orchestrální část nahrál Český národní symfonický orchestr (ČNSO) přímo v Praze.

Vývojáři ze studia Hangar 13 tak pokračují v dlouholeté tradici série Mafia, jejíž orchestrální hudba se v České republice nahrává už od prvního dílu. Kromě orchestrální muziky hra obsahuje také tradiční sicilské lidové písně. Tyto folklórní pasáže s tradičními nástroji (jako je např. mandolína) a vokály byly dodatečně nahrány přímo se zpěváky na Sicílii, aby měla hra stoprocentně autentickou atmosféru. Dnes, více než rok od vydání, je Mafia: Domovina, jež má na Steamu výborné hráčské hodnocení 85/100 (po nedostižné jedničce nejvyšší v sérii), již výrazně levnějším titulem. Základní hra pro všechny platformy se dá mimo oficiální konzolové obchody a Steam pořídit již kolem sedmi stovek, což je už jen ve světle toho špičkového dabingu a solidního příběhu nyní výborná cena.