Castlevania patří počtem dílů mezi největší videoherní série historie. Pokud bychom spočítali pouze unikátní produkty mimo kompilace a mimo verze té samé hry pro jiné platformy, dostaneme se na impresivní číslo 32 titulů od roku 1986 do současnosti. I když na absolutní rekordmany, jakými jsou Mega Man či Mario, jež se blíží stovce, Castlevania stále nemá. Letos ale tato řada hororově temných akčních mlátiček slaví 40 let od vydání prvního dějství. Konami tento milník slaví zbrusu novou hrou Castlevania: Belmont’s Curse, která se svým pojetím vrací až na úplný začátek, kdy Castlevania vznikla jako temně středověká 2D akční adventura sledovaná z bočního pohledu. Právě tento klasický styl stojí za těmi čtyřmi dekádami a desítkami převážně úspěšných produktů, protože vyrobit přímočarou a lineární rolovací akční hru pouze ve dvou rozměrech je relativně jednoduché, rychlé a levné.
Takže se takové tituly zaplatí i přes případné menší prodeje. A také se vydavatel Konami zasazením do temného a brutálního středověku trefil hráčům do noty, takže sice nemusíte nutně Castlevanie hrát, ale o této řadě jste jistě minimálně slyšeli. První Castlevania vyšla napřed v rodném Japonsku pod místním názvem Akumajō Dracula na podzim 1986 jako (cituji výrobce) gotická hororová akční adventura z bočního 2D pohledu. A to na tehdy novou domácí herní konzoli Nintendo Family Computer Disk System, jakou nejspíše znáte pod zkráceným názvem Famicom. Jedná se o méně úspěšnou konzoli od Nintenda, která se ani neexportovala mimo zemi vycházejícího slunce a jejíž životnost byla jen 7 let. Daleko větší parádu první díl udělal na již daleko úspěšnějším nástupci Famicomu, na NESku (Nintendo Entertainment System), na němž se záhy dostal i na další světové trhy, ale to už pod novým jménem Castlevania.
Hlavní menu hry s katedrálou Notre-Dame, do níž se také podíváte
Možná vás napadlo, co ten název Castlevania vlastně znamená? Je to složenina slov „Castle“, protože první díl byl situován na temný gotický hrad, a „Transylvania“, jelikož hlavní hrdina bojuje proti nohsledům i samotnému hraběti Drákulovi, jenž se pravidelně co jedno století zhmotňuje v rumunské Transylvánii. Celá série se točí kolem prastarého francouzského šlechtického rodu Belmontů. Tito bojovníci si nesou rodové dědictví jako předurčení k historickému boji s upíry, když se jejich prapředek Leon Belmont v 11. století snažil zachránit svoji milou před vampýry. Načež přísahal, že celý svůj život zasvětí boji s krvesaji. Jelikož se hrabě Drákula i po mnoha prohraných bitvách stále vynořuje i se svými pohůnky, v neustávajícím souboji pokračují i další potomci Leona Belmonta, kteří se přesunuli z Francie blíže nemrtvým nepřátelům lidstva do východní Evropy.
Možnosti nastavení obtížnosti
A právě o nich pak vypráví další z té více než třicítky her, jaká za čtyřicet let doposud vznikla. A to samozřejmě není všechno, protože Castlevania je nyní rozsáhlá zábavní franšíza, dalece přesahující škatulku videoher. Castlevania se samozřejmě roztáhla na mnohé další platformy, od konzolí přes počítače až na mobily. Je to také perfektní svět pro manga komiksy, gamebooky, novely, televizní seriály, hudební alba a dokonce i pro rozhlasové hry! Zatím posledním „neherním“ produktem je animovaný televizní seriál Castlevania: Nocturne od Netflixu, jehož druhá řada s osmi epizodami vyšla minulý rok. Pojďme se ale vrátit k novince a k dárku všem fandům řady ke čtyřicetiletému výročí, k nové hře Castlevania: Belmont’s Curse, která vyšla 15. října 2026. Tento titul je jednoznačným návratem ke klasice Castlevania a k prvním osmdesátkovým dílům.
Mapa první z devíti lokací Paříže
Nejde o žádný trojrozměrný restart, ale o temnou 2D akční plošinovku s boční kamerou pojatou podobně, jako to udělala série Prince of Persia se svým posledním titulem The Rogue Prince of Persia. Právě z úvodních her Castlevania si novinka bere hutnou goticko-hororovou atmosféru, samozřejmě ikonický posvátný bič Vampire Killer jako hlavní to nástroj vaší odplaty, dále nutnost přesného skákání (jsou tu plošinovkové pasáže) a také tradiční hudební motivy včetně legendární skladby Bloody Tears ze dvojky Simon’s Quest. Hra se tak záměrně nesnaží minulost Castlevanie ignorovat, naopak na ni s úctou navazuje, jak se správný výroční titul sluší a patří. Nicméně Castlevania: Belmont’s Curse je sice tradičně pojatou hrou, ale se současnými a moderními prvky, takže na rozdíl od starých dílů nabízí výrazně rozsáhlejší a propojenou mapu.
V tomto se externí autoři inspirovali u výtečného konzolového dílu Castlevania: Symphony of the Night z roku 1997. Bič nově neslouží jen k boji, ale můžete se s ním houpat přes propasti jako v Indianu Jonesovi. Hra také obsahuje hlubší RPG systém vylepšování postavy a moderní možnost upravit si obtížnost podle svého gusta včetně nesmrtelnosti. Naznačil jsem, že vydavatel Konami angažoval externí vývojáře ze studia Evil Empire z Bordeaux. O pojetí ve stylu The Rogue Prince of Persia jsem nepsal náhodou, protože právě za touto nedoceněnou hrou stojí ti samí vývojáři, mající značné zkušenosti i dobré výsledky na poli 2D akčních a dobrodružných her. Ostatně jejich mistrovské dílo Dead Cells hovoří samo za sebe.
Castlevania: Belmont’s Curse je v časové ose řady situována do roku 1499, tedy cca do první čtvrtiny historického rozpětí Castlevanie, zapadající mezi díly Castlevania: Curse of Darkness z roku 2005 pro Sony PlayStation 2 a kapesní Castlevania: The Adventure, vydanou v roce 1989 na Nintendo GameBoy. Pro ilustraci celá sága Castlevania historicky začíná v roce 1094 (Castlevania: Lament of Innocence, vydána 2003 na Sony PlayStation 2) a končí v budoucnosti 2057 (Castlevania: Lords of Shadow 2, multiplatforma z roku 2014). Ve hře Castlevania: Belmont’s Curse se ocitáme ve středověké Paříži, v níž řádí temné síly, město bylo zapáleno a ulice sužují hordy démonů. Takové řádění musí opět zastavit ti nejpovolanější, tedy naši lovci upírů rodu Belmontů. Na scénu přicestovaly rovnou dvě hlavní postavy.
Starým známým je zkušený a protřelý bijec Trevor Belmont, jenž se poprvé objevil v multiplatformním díle Castlevania III: Dracula’s Curse z roku 1989 a byl jako hratelný i nehratelný charakter součástí pozdějších titulů. Úplně novou hrdinkou a jedinou hratelnou postavou je Trevorova dcera Rose Belmont. Ta se doposud v sáze Castlevania vůbec neobjevila. Rose je taktéž dcerou čarodějky Syphy Belnades (jedné ze čtyř ústředních postav z Castlevania III: Dracula’s Curse). Po své matce zdědila magické nadání, ale v pravé paži nosí strašlivé prokletí samotného Drákuly, se kterým během hry vnitřně bojuje. Právě odtud pochází ten přídomek hry Belmont’s Curse. Castlevania: Belmont’s Curse se odehrává 23 let po událostech z Castlevania III: Dracula’s Curse (1476). Příběh taktéž přímo navazuje na osudy postav ze zmíněného seriálu od Netflixu.
Ukazuje krutou realitu jejich boje, kdy Sypha Belnades podlehla Drákulově kletbě a zemřela krátce po porodu Rose, což na rodinu uvrhlo smutný stín. Děj také zajímavě přibližuje, jak mocné zlo Drákuly infikovalo krevní linii Belmontů. Rose při hraní s kletbou v těle neustále bojuje, což do ságy přináší nový motiv: zcela nová hrdinka sice vládne známým posvátným bičem Vampire Killer, ale zároveň v sobě nese kousek temnoty nepřítele, kterého se snaží její rod po staletí trvale zničit, ale nedaří se jim to. Z toho 2D pojetí by se dalo usuzovat, že Castlevania: Belmont’s Curse je jen nějaká menší odbočka od hlavní linie, ale je tomu přesně naopak. Autoři z aktuálního, byť graficky jednoduššího a kratšího dílu udělali důležitou kapitolu celé historie ságy a navíc v ní díky nové hře vyplnili prázdná místa. Samotná dějová linka zabere mezi 7-10 hodinami, zatímco pro 100% průchod již potřebujete zhruba dvojnásobek.
Což za cenu od šestistovky není vůbec špatné. Na Steamu má Castlevania: Belmont’s Curse slušné hodnocení 71/100, které reflektuje na jedné straně velmi plynulý pohyb a boj, krásnou 2D grafiku s ručně kreslenými pozadími bez pixel artu a parádní hudbu, a na straně druhé zdlouhavé procházení (hra využívá žánru Metroidvania), které nezachrání ani dva způsoby rychlého cestování, dále nemožnost hrát za veterána Trevora a stereotyp zhruba od druhé půle. Každopádně si můžete udělat obrázek sami, protože na všechny platformy (PlayStation 5, Xbox Series X/S, Switch a PC (Steam)) je k dispozici demoverze, přičemž uložený postup si lze z dema přenést i do plné verze na té samé platformě. Speciálně bych vypíchl jednu speciální funkci nové hry, jaká má v rámci série premiéru. Jakmile porazíte jednoho ze zdejších bossů, mezi nimiž jsou jak známí antagonisté jako Carmilla, Medúza, Smrt, nakonec samozřejmě Drákula, ale i noví jako zlá verze Johanky z Arku, tak se vám jejich duše přidají do sbírky vašich tarotových karet.
Kliknutím na obrázek se dostanete na rozcestník demoverzí
Tyto karty pak můžete aktivovat a skrze ně používat nová kouzla a silné schopnosti, jakými dříve proti vám bojovali bossové. Autoři této zajímavé mechanice říkají systém Arcana. Rád potvrzuji, že Castlevania: Belmont’s Curse se hraje krásně plynule. Pohyb sice není až tak hbitý, jak bych ocenil, ale je velmi fluidní a za pomoci houpání na biči se lze ve zdejších rozsáhlých scénách přesunovat velmi plynule, byť i tak je minimálně první třetinu, než si odemknete rychlé teleporty, nutný průchod tam a pět dost otravný. Nechybí ale přehledná mapa včetně možnosti přidat si značky do míst, do jakých se např. dostanete až později. Pozor, hra nepatří do žánru Roguelike/lite, protože když umřete, tak se sice objevíte na úplném začátku dlouhé mapy, ale všechny zbraně, kouzla i lektvary vám zůstanou. Nicméně malá připomínka tu zůstala v podobě obnovení nepřátel, pokud si průchod manuálně uložíte na daných místech.
Nejnovější komentáře: