Na předešlém Test Drive 4 si vývojáři z Pitbull Syndicate ještě ošahávali konzoli PlayStation a potýkali se s problémy vývoje plně 3D grafiky. Veškeré zkušenosti, které v minulých dílech nabrali, zúročili v dosavadním vrcholu céle série, ve hře Test Drive 5. Studio již bylo podstatně rozšířené a jádro Test Drive mělo hotové, takže tvůrci jen vzali a upravili engine ze čtyřky, čímž vývoj tentokrát nezabral ani jeden rok. Test Drive 5 vyšel opět na PC a PlayStation v roce 1998. Čtyřka se totiž hlavně na PlayStation prodávala velmi dobře, protože na této konzoli byl velký hlad po arkádových závodech, a tak producent Accolade chtěl další díl již napřesrok. Na nějaké velké úpravy tudíž nebyl čas, ale i přesto byla pětka prozatím nejlepším titulem své série s mnoha novými funkcemi.

Ale bylo jí to platné, jak mrtvému zimník. Rok 1998 byl totiž na kvalitní pařivo hodně silný. Jen si vemte: Resident Evil 2, Tenchu: Stealth Assassin’s, Parasite Eve, Unreal, Commandos: Behind Enemy Lines, Medievil, Metal Gear Solid – Tactical Espionage Action, Spyro The Dragon, Fallout 2, Half Life a další. A na poli závodů již kralovalo Gran Turismo – The Real Driving Simulator, ale hlavně třetí a vynikající Need for Speed III: Hot Pursuit. Obě závodničky vyšly o několik měsíců dříve než listopadový Test Drive 5 a celý herní svět o nich stále mluvil. Proti tomu nový Test Drive kontroval podstatně rozšířenou nabídkou tratí i automobilů, která by se neztratila ani dnes. Celkových 31 variant v 19 unikátních tratích je oproti pouhým pěti ve čtyřce obrovský posun! Navíc hra k tradičním cestám z A do B obsahovala i klasické uzavřené okruhy, kdy se vždy jednalo o smyšlené silnice v reálných lokacích.

Shelby Cobra A/C 427 v PC verzi Test Drive 5

Každé místo mělo kolem vozovky své známé pamětihodnosti, však se hojně mluvilo o premiérové trati v Moskvě, která startovala hned naproti Kremlu a jela se kolem Leninova mauzolena z centra ven směrem na předměstí. A např. trať v Sydney zase zatáčela hned vedle slavné budovy opery a vedla i přes ikonický most Harbour Bridge. Policie, která vás opět naháněla, jezdila v té které lokaci v příslušných vozech, takže v Rusku jste míjeli hranaté žigulíky. Do hry se dostala jedna chyba, kdy se v Rusku jezdilo špatně na levé straně silnice. Podobně hra dostala také podstatně širší garáž, nyní již s 37 auty, přičemž 28 bylo licencovaných a skutečných, a ten zbytek fantaskní koncepty vývojářů, jež jste většinou obdrželi jako bonus. Jezdilo se zase za sluníčka i v dešti (voda samozřejmě ještě neměla žádný vliv na jízdní vlastnosti) a několik tratí ze čtyřky tvůrci znovu recyklovali.

Nyní je ovšem krapet upravili, tak např. v San Franciscu se jelo poprvé v sérii v noci, takže hra premiérově dokázala renderovat osvětlení automobilů a dynamické stíny k tomu. Jakkoli počet závodníků na startovním roštu zůstal na šesti, okolní provoz dostal nově více zaclánějících vozidel a kolem tratí se dokonce objevilo pár diváků!!! Ano, do té doby bylo okolí vždy mrtvé a na statické panáky se vždy zapomínalo, resp. tvůrci je nepovažovali za důležité. Stejně byste si jich při dvoustovkových rychlostech ani nevšimli, tak co? Nářky recenzentů nad jednoduchým jízdním modelem studio vyřešilo dvěma volitelnými jízdními režimy: arkádový byl beze změn převzat ze čtyřky, ale pro náročnější řidiče tvůrci zavedli také simulační. Ten samozřejmě z reality nevycházel, to v té době ještě nešlo dost dobře simulovat, ale prodloužil smyky i brzdné dráhy a auto bylo celkově více neklidné. Drobnou novinkou byl zpětný pohled pro kontrolu dotírajících protivníků a policie.

Dodge GTS Viper na trati v Sydney na PlayStationu v Test Drive 5

Čerstvě se také objevila možnost změny obtížnosti ve třech stupních, kterou jsem při nedávném hraní velice kvitoval! Nebojte, stejně jako čtyřka, i pátý díl je i na ten nejlehčí stupínek “Easy” stále dost brutální, ale když jsem minule dojížděl skoro stále poslední, nyní už se dalo po jistém, asi dvouhodinovém cviku, dokonce i vyhrát! A věřte mi, že větší zadostiučinění a satisfakci v hrách jsem  již dlouho nezažil! Bylo to také díky podpoře analogového ovládání s digitálním plynem a brzdou, které je přece jenom o něco citlivější a přesnější než digitální křížek. Čtyřka totiž analogový ovladač ještě podporovala pouze na obě páčky najednou, s čímž se fakt nedá řídit. Další úlitbou pro snížení obtížnosti závodů byla ještě možnost ukládání nejen po konci turnaje, ale i mezi jednotlivými závody. A opakovačky již dostaly televizní kameru, nikoli jen záběry z herních kamer zpoza auta, jako tomu bylo minule.

Závodní obsah se oproti předešlé hře změnil jen kosmeticky. Stále zůstal osvědčený systém několika turnajů (pohárů) s více závody, kdy se počítal buď celkový čas, celková příčka či body za různá umístění. Těchto pohárů bylo celkem 6 a k tomu dále nahánění závodníků v policejním autě (to byla na další roky nutná a oblíbená funkce všech arkádových závodů), časovky, dragsterové závody dvojic ve sprintu a lokální multiplayer přes rozdělenou obrazovku. Myslím, opět docela silná sestava, jejíž kompletní pokoření zabralo hezkých pár večerů. Dá se tak říci, že pětka byla i přes drtivou konkurenci ještě úspěšnější než předešlý díl a tak se hned začalo pracovat na šestém titulu Test Drive 6. Mezitím ale vydavatele a držitele práv, společnost Accolade, odkoupil Infogrames, a tak šestka byla vyráběna pod taktovkou tohoto distributora, byť na ní opět pracovali osvědčení Pitbull Syndicate.

Dodge GTS Viper na trati v Egyptě z Test Drive 6 na PC

Tvůrci měli ovšem rozpracovány i další dvě hry (Big Air a Demolition Racer) a tak se šestému Test Drive nevěnovala taková péče, jakou by si zasloužil. Graficky se hra vůbec nikam neposunula, znovu se jen vzal engine ze čtyřky, pouze se drobně vylepšila plynulost, takže hra teď běhala v uzamčených 30 FPS, což dříve nebylo možné. Infogrames navíc do vývoje zasahoval vlastními “nápady”, takže se ze závodní hry nakonec vyklubala celkem nezáživná městská akce. Většinu tratí totiž tvůrci umístili přímo do zhuštěných a extrémně křivolakých center velkých měst, jako Londýn, New York, Hong Kong, Paříž a Řím. Přitom všechny minulé díly sice v centrech startovaly, ale záhy se trať přesunula do velmi rychlých a přímých dálnic mimo metropole, což bylo fajn. Však právě díky tomu je pětka méně zatáčkovitá a pekelně rychlá a dynamická.

Měla to být nová funkce pro fajnšmekry, ale nakonec to byla největší rozporuplnost šestého dílku: jezdilo se zde skrze křižovatky s velmi hustým provozem, takže vás často v plné rychlosti setřelilo auto či dokonce i několik vozů z bočního směru, což nešlo nijak ovlivnit. Frustrace zde nabyla svého nového významu. Další debilitou nadiktovanou pány z Infogrames, bylo jakési vstupné do závodu ve formě sázky z vašeho konta. Auta totiž už nebyla volně přístupná, nýbrž jste si je kupovali za vyhrané peníze. Před každým závodem jste si museli vsadit, stejně jako soupeři, nu a celý bank se rozpočítal jako prize money pro první trojici v cíli. Velice často se stávalo, že noví hráči natěšeně utratili všechny zbývající peníze po nákupu prvního vozu za jeho vylepšení a nezbyla jim pak nutná sázka pro vstup ani do jednoho závodu! Pak museli pouze jezdit časovky tak dlouho, až měli alespoň na nejnižší splátku pro vstup do úvodní série. To je blbost, co?

Znovu Shelby Cobra, nyní na okruhu v Anglii z PC verze Test Drive 6

Tvůrci byli taktéž nuceni šáhnout na jízdní model automobilů ve hře. Ten sice nebyl nijak světoborný ani dříve, ale nyní se neměla skoro vůbec používat brzda. A tak programátoři upravili zatáčení, že i na malé otočení páčky auto okamžitě vystřelilo kola do požadovaného směru. Aby se automobily při vysokých rychlostech a projíždění pravoúhlých zatáček vůbec udržely na silnici, uměle jim byla zvýšena přilnavost a sníženy odstředivé síly, takže závod vypadal, jako že se jede v kolejničkách autodráhy. Nemusím asi říkat, že oproti minulým titulům bylo ovládání v šestce hrozivé, extrémně citlivé a přetáčivé. Osobně považuji šestku za nejhorší díl celé silniční odnože Test Drive a ani prodeje nebyly tak dobré jako v případě minulého dílu. Ale u vydavatele asi zavládla přese všechno spokojenost, protože i další hru z řady Test Drive nechal opět vyrábět pitbuly. Sedmý titul již kromě PC vyšel na zbrusu nové konzole PlayStation 2 a Xbox pod složitým názvem TD Overdrive: The Brotherhood of Speed.