Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Po skvěle přijatých dvou úvodních dílech na Playstation/PC si již byli v Codemasters jistí, že z Colina mohou udělat dobře prodávanou sérii, k čemuž jim napomohlo vynikající etablování nové Playstation 2. Vítejte u dalšího dějství seriálu o řadě Colin McRae Rally, jejíž první a druhý díl jsem již ozřejmil dříve. Codemasters na trojce pracovali zhruba necelé dva roky, když vyšla v říjnu 2002 zcela poprvé právě na PS2, spolu s PC a Xboxem.

Právě od PS2 verze si Britové slibovali nejvíce prodaných kopií, což se později potvrdilo. Vývoj trojky byl již od počátku celek ve znamení honby za důsledně vylepšenou audiovizuální stránkou a mnoho času (asi 3 měsíce) zabralo jen ladění plynulosti hry, protože grafika s větším dohledem, modelovaným horizontem a vyšším rozlišením stála hodně práce PS2, když Codies teprve objevovali její limity. Díky velké početní náročnosti zbylo méně rezervovaného výkonu na simulaci fyziky a jízdních vlastností.

Tím pádem sice zůstalo modelování pohybu každého kola zvlášť, ale interakce s povrchem byla pouze omezeně počítaná, takže jízdní model se od náročnějšího CMR 2.0 posunul zpět k větší arkádě, kdy se auta zrovna realisticky nesmýkala. To ale publiku kupodivu nevadilo, protože mainstreamu vyhovoval zjednodušený jízdní model, ve dvojce kritizovaný určitou hráčskou částí za přílišnou náročnost. Hra samozřejmě reflektovala jednu velkou sportovní změnu, kdy Colin po dlouhé době opustil stáj Subaru, kde získal titul mistra světa, aby nově zakotvil u ambiciozního Forda.

Colinův Focus RS 02 na australské erzetě v PS2 verzi

Nicméně to Codies zrovna nevzali za ten správný konec, protože si usmysleli, že do karierního režimu nastoupíte příznačně pouze s možností jízdy v jediném modelu vozu Ford Focus RS WRC 02 a pouze za Colina, což bylo od minula hodně svazující. To hodně recenzentům, včetně mě a samozřejmě i hráčům, kteří nebyli oddanými fandy Colina, dosti hnulo žaludkem. Každopádně to bylo docela troufalé, i když tímto chtěli tvůrci nastolit větší ztotožnění s vozem a oslavit tím zajímavý přestup. Je ale pravdou, že mezitím Colin stihl znovu přestoupit k frantíkům do Citroenu, což se stalo ještě před vydáním trojky, to ale tvůrci do hry zakomponovat již nestihli.

Tedy přesněji řečeno oni by to stihli, ale nechtěli, protože za to káply jisté chechtáky od Forda, kterému samozřejmě lichotilo, že ve hře má jediný vůz do počáteční kariéry právě on, včetně zobrazení na obalu všech verzí. Celá hra tak od minula působila tak trochu zjednodušeně, ale přece jen se dostalo na jednu velkou novinku. A tím myslím Shakedowny, tedy testovací jízdy ještě před hlavními podniky, kde jste si mohli v klidu otestovat vůz a lépe se s ním sžít. Počet 8 lokací zůstal od dvojky stejný, nicméně se snížil počet rychlostních zkoušek v každém podniku, takže celkem hra nabídla tratí méně (56), což byla další kritizovaná věc.

Pěkný sestřih z CMR 3 s hudbou z intra

Vozový park sestával celkem z 18 unikátních aut, včetně takových bláznivin, jako je Citroen 2CV nebo Ford Tranzit. Zeštíhlení doznal taktéž multiplayer, jenž přišel o arkádový režim, samo že chybějící i v singlu. Na druhou stranu se velmi povedl destrukční model, od minula citelně vylepšený. Škoda, že mechanici veškerá poškození mezi etapami opravovali zcela automaticky a vy jste tak do toho nemohli moc zasahovat. Podobně už tvůrci rezignovali na parádní funkci volně nastavitelné kamery zpoza vozu, nyní nepochopitelně zůstala pouze trojice předvolených pohledů. A zobrazování vašich časů i časů soupeřů při závodě kupodivu zmizelo, takže při jízdě jste neměli skoro vůbec žádná vodítka, jak si na tom stojíte.

Nejpovedenější se ukázala PS2 varianta, kde se vozidla nejlépe ovládala. PC verze byla kromě grafiky poznamenaná konverzí z prvního Xboxu, takže žádnou díru do světa neudělala. Každopádně hra si i přes méně příznivé kritiky našla své kupce, byť se již zdaleka neprodávala tak dobře, jako její předchůdce, takže v Codies začali okamžitě pracovat na čtvrtém dílu. Ten Colina později vrátil opět na výsluní rallye her, jenž pochybení trojky (ještě dnes nechápu, jak mohli oproti dvojce tak oholenou hru vůbec vydat) alespoň zčásti zahladil. Ale o něm zase někdy příště.

Na závěr si přečtěte moji tehdejší recenzi z roku 2002 na Bonuswebu zde.