Série taktických strategií Commandos od Španělských Pyro Studios je i u nás dobře známa a oblíbena. Do dneška vyšly již tři díly a jeden datadisk navrch. Ve všech těchto případech se vždy jedná o taktické hry z pohledu ptačí perspektivy v reálném čase. „Pyromani“ se ovšem domnívají, že čas této formy náhledu na věc již vzal řádně za své, protože čerstvý přírůstek do řady se pojetím zcela vymyká svým předchůdcům a kromě několika drobností prakticky na své dřívější předchůdce nenavazuje.
Noví Commandos jsou totiž nově pojati jako klasická 3D akční střílečka s malým prvkem taktiky a strategie. Jedná se o velmi podobný koncept, který zvolila výborná konzolová mutace Battlefield 2: Modern Combat. Tedy náhled na dění je striktně ve 3D podobně jako u každé tuctové střílečky, pouze ve výjimečných případech je možné pohled manuálně přepnout za hrdinova záda. Prakticky jediný taktický prvek spojující Strike Force se staršími bratříčky je možnost svobodného přepínání ovládané postavy. Stisknutím klávesy se tak můžete kdykoli okamžitě vtělit do jakéhokoli ze tří mužů na place. Ovšem není to vždy pravidlem, protože ve většině misí ovládáte buď pouze jediného vojáka, nebo jen dvojici vyvolených. Celou trojici najednou na scéně prakticky neuvidíte.
Z minulých Commandos přežili pouze tři hrdinové: zelený baret, odstřelovač a špión. Ani jeden z nich ovšem neodpovídá charakterům z minula, vždy se jedná o zcela nová jména a obličeje. Zelený baret disponuje od začátku samopalem a je to taková děvečka pro všechno, protože zde funguje jako obyčejný pěšák v poli. Sniper je vybaven optickou odstřelovačkou i schopností zadržet dech při cílení a kryje baretovi záda zpravidla někde pěkně zašitý. Také pouze s ním absolvujete počáteční mise. Špión má nejvyšší hodnost z jednotky a tak působí jako její velitel. Jeho specializací je kradení nepřátelských uniforem, do kterých se pak může oblékat, a samozřejmě má jazykové vybavení pro pokec s nepřátelskými vojáky. Z minulých dílů si zachoval možnost odlákání stráži odhozenými cigaretkami nebo mincí.
Tímto vlastně všechny dovednosti hlavních hrdinů končí, nic dalšího a podstatného zde již nenajdete. Snad jen tiché zabíjení nožem v efektní animaci nebo stejně neslyšné odpravování nepřátel vrhem stejného nástroje. Z pohybových dovedností jmenuji tiché přikrčení a hlasitý sprint, skákání, otevírání i zavírání dveří a také plavání včetně potápění, kdy vás nepřítel nemůže zahlédnout. Praktická je i možnost nahlížení za dveře skrze klíčovou dírku. Nicméně mrtvoly nelze odnášet, tyto zůstanou nějaký čas na místě, načež poté samy zmizí z povrchu zemského. Nepřátelští vojáci vás obecně zaregistrují při přiblížení do vymezeného kruhu, který ukazuje radar, včetně rozmístění nepřátel v dolním rohu obrazovky. Mise sice můžete plnit několika způsoby, ovšem ihned zjistíte, že kromě několika scén, kdy se jedná jen o co nejrychlejší postřílení stanoveného počtu valících se nepřátel, jde všechno i na vyšší obtížnosti vyřešit pouhou přesnou střelbou z blízka, takže o nějaké taktice a opatrnosti, což byly devizy předchůdců, zavadíte dosti pomálu.
Hlavním hrdinům i občasným dalším spolubojovníkům po zásazích ubývá život, který se doplňuje pohozenými lékárničkami v četnosti dle zvolené obtížnosti. Když jednu z hlavních postav zastřelí a někde nablízku je další spolubojovník, je hrdina zachráněn, protože ho NPC voják sám vyléčí. Léčbu můžete provádět i s aktuálně ovládanou postavou, to když se ovšem dostanete v určitém časovém limitu přímo k umírajícímu vojáčkovi. Pokud není nablízku ani spolubojovník, ani vámi ovládaný hrdina, který by mohl pomoci, zasažená postava nenávratně umírá. Jestliže si takto necháte zastřelit nadpoloviční většinu NPC spolubojovníků, kteří působí po vašem boku, mise taktéž končí neúspěšně.
Úrovně jsou umístěny do tří oblastí. Zpočátku se bojuje spolu s odbojáři na okupovaném francouzském venkově, aby se poté naši hrdinové přenesli do zimního Norska a rozbořeného Stalingradu. Nechybí velmi jednoduchá mapa bojiště s vyznačením všech cílů, ani přehled rozkazů ke splnění. Grafické provedení je zcela oproštěno od roztomilého kresleného pozadí v předešlých dílech, takže působí úplně standardně jako podobné hry (Call of Duty, Medal of Honor). Některé mapy jsou naprosto uniformní, jiné jsou již více oku lahodící. Kupříkladu noční Francie kromě krásných interiérů velký úžas na tváři rozhodně nevykouzlí, protože zdejší prostředí patří k naprostému grafickému průměru. Nicméně pozdější mise zejména v zasněženém Norsku vypadají velmi efektně. Obecně mám ale dojem, že v některých pasážích se vizuální ztvárnění nevyrovná ani starému Far Cry nebo Half Life 2.
Interaktivita prostředí také pokulhává, když nelze přivést např. auto k výbuchu vytrvalou střelbou, podobně ani lampy a světla nelze násilně zhasnout. Implementace tzv. rag-doll fyziky je sice jasně patrná, ale má také za následek občasné výlety zabitých postav v prostoru, kdy se usmrcený voják skácí k zemi v prapodivné sedací póze. Pro někoho ale bude jistě zajímavá široká podpora i širokoúhlých rozlišení a také velmi dobrý prostorový zvuk podporující nejnovější zvukové efekty X-Fi. Ukládat je možné kdykoli, ale pouze přes hlavní menu, nikoli klávesovou zkratkou. V hlavní nabídce pak naleznete ještě možnost hraní po síti.
Je trošku škoda, že se nám noví Commandos zaškatulkovali jako málo nápaditá akční střílečka s velmi malou příměsí taktiky, protože akční přestřelky hrají jasný prim. Kradmé mise jsou také k mání, nicméně se krčí někde v pozadí, notabene když hra není nijak složitá a většinu problémů vyřeší jedna pěkně mířená. O nešvaru dnešní doby v podobě hojně používaného skriptování herních situací ani nemluvím, protože nekončících hord valících se nepřátel si užijete zde pohříchu dost a dost, ovšem oproti zmiňovanému Call of Duty to není zas tak strašné.
Nicméně i tak se první 3D Commandos docela příjemně hrají, když přepínání charakterů hru labužnicky zpestřuje. Jenže se musíte bohužel smířit s faktem, že se sice jedná v rámci série Commandos o velkou 3D novinku, jenže v porovnání s dalšími zástupci žánru jde již pouze o naprosto standardní 3D střílečku s tématem 2. světové války, která do žánru kromě přepínání postav prakticky nic nového nepřináší, i když české titulky a poměrně nízká cena i na našem trhu může znamenat jisté plus. Mé připomenutí úplně prvního dílu je zde.
Hodnocení: 6 z 10
Nejnovější komentáře: