Kdysi jsem skoro tryskem letěl do nejbližší prodejny her, když už konečně u nás vyšel úvodní díl na Playstation 2. Od té doby jsem si pořídil ještě dvojku a nedávno mi dorazil od laskavého distributora také aktuální díl World Tour, mající za cíl konkurovat Rock Bandu. Tedy pořídit si tento kytarový simulátor můžete za drahý peníz s kompletní sestavou nástrojů (kytara + bicí + mikrofon), přičemž pro celou kapelu se bude hodit ještě druhá kytarka jako basa.

U nás je k mání ještě set pouze s kytarkou a samozřejmě jen samotná hra, protože kytary ze všech ostatních titulů z řady Guitar Hero jsou kompatibilní i s nejnovějším World Tour. Na novinářských verzích ale výrobce dosti šetří, protože jsem očekával bezdrátovou kytaru jak je v retailové verzi. Místo toho v bedýnce dorazila sice ta samá kytarka, tedy již skoro dospělých proporcí, ale s USB kabelem.

Prostor pro baterie je vidět, ale dvířka jsou uzamčená a krk nelze odejmout, takže pro novináře výrobce udělal z bezdrátové drátovou. Vzhledem k mnohem lepší konstrukci i pevnosti kytary než mám u prvního dílu, mi to nevadí, to mě spíše mrzí nekompatibilita nové kytary z World Tour s prvním dílem. Jednička prostě novou kytarku přes USB port vůbec nevidí. Přitom podle zdrojů na internetu by měla i nová kytarka chodit se všemi ostatními díly Guitar Hero, a to i s těmi nejstaršími.

To jsem tedy na vážkách, protože třebas je to jen tím USB kabelem a bezdrátová kytarka by fungovala? Pokud někdo ze čtenářů vlastní novou bezdrátovou kytarku a zkoušel ji na prvním nebo druhém díle, ať napíše své postřehy do diskuze. Chtěl bych vědět, jestli bezdrátová kytarka je kompatibilní, nebo ani ta ne. Každopádně jsem tedy použil starou kytaru do World Tour, takže jsem mohl pozvat souseda, který je mým častým multiplayerovým partnerem na “jamování” ve dvou.

A řeknu vám, je to naprostá paráda. Je vidět, že World Tour je zcela nejlepším dílem dosavadní historie Guitar Hero, protože má hlavně z mého pohledu totálka našlapaný tracklist: Satriani, Sex Pistols, Osbourne, Van Halen, REM, Bon Jovi, Metallica…, celkem více než 80 skvělých songů od současnosti po nějaká šedesátá léta (Hotel California např.). Mým absolutní vítězem je ale syrová “American Woman” od The Guess Who, která má naprosto fantastický kytarový rif.

Sice může jeden z hráčů převzít basu, nebo také oba, ale nejlepší se mi jeví dvojice sólovek v režimu, ve kterém se oba hráči navzájem střídají při hraní kytarové linky celou písničku. Přitom se můžete skvěle povzbuzovat a také si krátce pár sekund odpočinout, popř. nahlédnout do “not”, které vám za krátko přifrčí na pásu. Takže si vždy nahodíme cheat odemykající všechny skladby a v dlouhém seznamu si vždy střihnem ve dvojici nějakou naši oblíbenou. Znameníté je, že každý hráč hraje do svého reproduktoru a ostatní hudba do obou, takže se vždy skvěle slyšíte.

Je velká škoda, že nelze hrát na dvě sólovky i v celé kariéře, byť ta je také otevřena souhře klidně celého ansámblu včetně bicích a zpěvu. Pokud vše klapne, přes svátky budu mít ještě zapůjčený kompletní balík World Tour, takže se nám snad podaří zakoncertovat v plné palbě kytary, basy, bicích a zpěvu, z kteréhožto počinu určitě budu po Novém roce referovat a bude z toho i recka na obvyklém místě. Hraní na jednu kytaru je skvělé, na dvě s kamarádem úžasné a tak se na kapelu dost těším. Ve dvojici kytar je ale prakticky jakékoli Guitar Hero fantastické, ale World Tour exceluje zatím nejlepší hudbou a to prosím bez cover verzí, pěkně s originály.

Mám tuto unikátní sérii hodně rád, považuji to za parádní nápad, který mi říká mnohem více, než mnohdy velmi nudné pohybové hříčky na Wii. Všichni říkali revoluce v ovládání, když Wii přišlo na trh. Ale revoluce nastala mnohem dříve a to ještě na Playstation 2. Pamatujete na skvělé využití zajímavých nápadů v podobě her pro kamerku EyeToy? Skvělé hříčky pro večírky EyeToy Play, nebo opravdový cvičební trenér od Nike v titulu EyeToy Kinetic, to byla tehdá revoluce. A dále třeba skvělé kvízy Buzz! se speciálními ovladači, nebo zpívací série Singstar, všechny tyto skvělé nápady přinesla Sony a nepotřebovala k tomu žádné speciální fičurky, jako Nintendo.

“Kdeže ale ty loňské sněhy jsou”- chce se mi se slzou v oku říci. Éra unikátních her na PS2 je již pryč, Sony bohužel nedokázala využít jejich obří potenciál na nové PS3 a prakticky všechny své ojedinělé nápady naprosto trestuhodně zahodila, což je obrovská škoda. Nicméně PS2 mám a něco z výše zmíněných parádiček také, takže se již těším na skupinové umývání oken, nebo muzicírování na Silvestra. Po dohraném Resident Evil 4 tak bude moje PS2 zase v permanentním zápřahu, což by o jakékoli jiné konzoli neplatilo, protože tolik humorných párty her nikdo jiný nemá. I to Guitar Hero bylo kdysi úplně poprvé právě na Playstation 2 přátelé!

Oficiální www stránka celé série Guitar Hero je zde.