Recenze Střet měst – Hamburg nebo Altona?

V 16. století bylo na severu Německa založeno malé městečko Altona, které vzniklo z rybářské osady na břehu Labe. Tedy v místě, kde si rybáři s vidinou dobrého úlovku postavili své ležení, později trvalé. Tato vesnička zpočátku nepředstavovala žádnou hrozbu pro svého zavedeného a daleko většího souseda, pro svobodné hanzovní město Hamburk. Jenže čas ukázal, že z nenápadné vesničky vyrostl houževnatý rival. Hned samotný název Altona, jenž nyní jistě znáte jako čtvrť Hamburg – Altona, má docela pikantní historii. Jméno Altona je prý odvozeno od anglického výrazu „all too near“ (příliš blízko), což bylo hanlivé označení z úst hamburských měšťanů pro oblíbený a hlučný hostinec, který v polovině 16. století ležel těsně za hranicemi jejich území právě na místě zmíněné rybářské vesničky. Střet měst

Hamburští si tehdy stýskali, že sousedé, jaké úplně nemuseli, jsou prostě moc blízko jejich pozemkům.  A jak to nakonec dopadlo? Inu, netrpění sousedé zůstali a ještě si svoji vísku pojmenovali pěkně po hambursku, ke zlosti hamburských obyvatel jako Altonu. Altona tak nadále existovala pod dánskou nadvládou na západ od Hamburku podél Labe a soupeřila s ním obchodně i vojensky. Díky liberálnějšímu přístupu se zde usídlili Židé, kalvinisté, menonité i katolíci, tedy lidé, kteří v segregovaném Hamburku nenašli místo. Desková hra Střet měst vychází z druhé půlky 16. století, protože v roce 1668 prohlásilo Dánsko Altonu za město a zřídilo zde první svobodný přístav v Evropě, právě aby konkurovalo Hamburku.

Altona tak skvěle prosperovala i přes svoji menší rozlohu, mimo jiné proto, že její náboženská tolerance přitahovala obchodníky z celé Evropy. Pro dokreslení, Hamburk zavedl náboženskou svobodu teprve roku 1785. Přístav v Altoně zaznamenal pozoruhodný vzestup hlavně v polovině 18. století a mohl se pochlubit dokonce třemi velkými loděnicemi a desítkami řemeslníků, kteří loďařům dodávali. Obě města ležící těsně vedle sebe si tedy přetahovala zákazníky, lodě, obchodní trasy i prestiž. Altona ale byla nakonec přičleněna k Prusku v roce 1866 a roku 1937 definitivně začleněna do Hamburku jako její další distrikt.

Střet měst je kompaktní v bedýnce i na stole

Střet měst jako historický exkurs?

Je tedy Střet měst vystavěný podle skutečnosti? Ano, v základních rysech zcela jednoznačně, i když jsou partie spíše abstraktní. Reálné ekonomické soupeření Hamburku a Altony totiž patří k pozoruhodným kapitolám německých dějin. Střet měst historické události samozřejmě zjednodušuje a stylizuje. V reálu totiž nešlo o souboj dvou rovnocenných měst, jak trochu mylně uvádí hra, ale spíše o přetahování mezi bohatou říšskou metropolí s nosíky pěkně nahoru a svobodnější dánskou enklávou. Nicméně ekonomické soupeření o připlouvající lodě, obchodní aliance, právní spory a prestiž je historicky naprosto autentické.

Veškerý materiál pojmou praktické krabičky

Německý designér Andreas Steding tentokrát sáhl po výborně zvolené a málo známé předloze. Ostatně on se deskovkám na historickém pozadí věnuje dlouhodobě, však navrhnul např. Gùgōng (Čína roku 1570), Stroganov (Sibiř 16. století) nebo The Staufer Dynasty (šlechtický rod Štaufů ve 12. století). Střet měst (v originále Rival Cities) je vlastně taková ekonomická soubojovka originálně určená jen pro dva hráče s mírně asymetrickým rolemi, kde jeden ovládá Hamburk (červená barva) a druhý Altonu (modrá barva). Hlavní a velmi jednoduchou mechaniku celé hry tvoří rondelový mechanismus pohybu žetonu lahvičky inkoustu podél políček herního plánu, kde jsou okolo vyznačené akce na přiložených kartách (viz seznam akcí níže).

Na začátku svého tahu musí hráč povinně pohnout lahvičkou, což je masivní dřevěná figurka, alespoň o jedno políčko po směru hodinových ručiček. První dvě políčka jsou zdarma, další dvě stojí 1 produkt každé, a každé políčko za těmi čtyřmi stojí již 2 produkty. Přitom produkty ve hře, opět ztvárněné luxusními dřevěnými žetonky, jsou hnědé soudky piva, zelené látky, žlutý nábytek, a světlé kožky. Pohybovat se lze tak daleko po okraji herního plánu, jak si hráč může dovolit zaplatit, protože vhodné akce se mohou nacházet třeba trochu dále. Na políčku, kde lahvičku zastavíte, pak provedete jednu ze čtyř možností:

1. provedete akci/akce akční karty z daného pole
2. zahrajete kartu zvláštní akce ze své ruky, pokud takovou kartu máte
3. provedete obě akce výše, ale musíte za to zaplatit žetonem dopisu
4. nebo si kartu zvláštní akce, pokud na ní stojíte, vezmete z herního plánu do ruky

Jaké akce na kartách můžete provést?

1. Výroba – získáte produkty do svého skladu (použitím továrny získáte další)
2. Dar – to samé, co výše, ale bez využití továren
3. Příspěvek – výměnou získáte hvězdičky, což jsou vítězné body
4. Výměna – produkty směníte za jiné
5. Dopis – vezmete si dopisy, což je zdejší platidlo
6. Zvláštní akce – vezmete si kartu z balíčku akcí
7. Továrna – získáte žeton továrny, sloužící k zisku dalších produktů
8. Prestiž – přesunete ukazatel blíže ke své straně stupnice
9. Spojenectví – vezmete si kartu spojenectví
10. Loď – nakoupíte si kartu lodi
11. Spor – nakoupíte si kartu sporu
12. Soud – možnost vyřešení sporu
13. Reaktivace – použitý žeton továrny bude k dispozici
14. Pirátství – ukradnete produkty soupeři

Takto na první pohled je akcí hafo a asi vás jejich počet vystrašil, ale ikonografie vám čase přejde do krve a každá karta má pouze jednu nebo dvě akce. Kdykoli někdo pohne inkoustem přes konečné pole se zvonkem, hra se na chvíli zastaví a proběhne vyhodnocení konce kola: hráči platí za své aliance nebo je vypoví, zakoupené lodě vyplácejí příjmy, vyřeší se případné soudní tahanice a na plán přijdou nové akční karty, rozdělené na základní akce (ty se sebrat nedají) a zvláštní akce, jaké si lze vzít do ruky pro další kolo. I když je Střet měst velikostí i počtem komponent malou až cestovní hrou, je i přes to kupodivu obdivuhodně strategická. Jen k vítězství nad druhým městem můžete dojít dokonce rovnou pěti způsoby:

1. vyhráli jste 3 soudní spory
2. uzavřeli jste všechny 4 spojenectví
3. máte ve svém přístavu o 3 lodě více než soupeřící město
4. ukazatel doputoval až na konec vaší části stupnice prestiže.
5. pokud dojdou v partii zásoby, spočítají se vítězné body v podobě hvězdiček

Zloději na obou stranách

Největší předností a zajímavostí celého Střetu měst je z mého pohledu to neustálé přetahování s protihráčem jako to týmové tahání lana známé z firemních teambuildingů. Musíte totiž stále sledovat těch pět podmínek vítězství, jestli se k nějaké podmínce konkurenční město neblíží a jak mu tu podmínku překazit, třeba ukradením nějaké karty. Obvykle uděláte jen jednu nebo dvě akce za tah, takže je třeba moudře vybírat, jestli si kupř. raději vzít kartu na později nebo provést akci s okamžitým účinkem. Střet měst, to je i na kompaktním prostoru naprosté minimum náhody a maximum rozhodování. K tomu vám pomůže fakt, že hra je z větší části otevřená. Akce na kartách z políček herního plánu jsou dopředu viditelné. Stále zde sice existuje malý prvek náhody v nově odkrytých kartách akcí, lodí a sporů, ale celkově jde o partii takřka bez náhody.

Střet měst je také velmi kvalitně provedený. V opravdu malé bedýnce (viz tabulka nahoře), kterou si v pohodě zabalíte do batůžku i na cesty, najdete kupodivu kvalitní komponenty: poctivé barevné dřevěné žetonky, super kompaktní herní plán s potištěným rubem nebo šikovné papírové krabičky, do nichž vše prakticky uschováte. Přípravu i sklizeň máte hotovou coby dup a ani délka partií není nijak extrémní. Solidní ilustrace dodala dvorní kreslířka vydavatelství Deep Print Games, Annika Heller, jejíž kresbičky možná znáte i z jiných českých edic, jako je 5 věží od Tlama Games, Ovocný ráj od Albi nebo Savannah Park od Piatnika. A co ještě musím zmínit, je velmi sympatická cenovka, což je ostatně doména i minule recenzovaného cyklovýletu Pohlednice. Oba tituly počeštila domácí pobočka asmodee.

Je ovšem třeba počítat s tím, že Střet měst je striktní duelovka určená pouze pro dva hráče, a to navíc spíše zkušenější. Přestože pravidla nejsou složitá, hra nabízí docela dost strategie a přemýšlení o tazích dopředu, pročež je nutné neustále sledovat těch pět vítězných podmínek zároveň. To může být pro příležitostné hráče obtížné až zahlcující, že neví co sledovat dříve. Skvělou zprávu mám pro sólové pařmeny, protože tradičně podnikavá komunita na serveru BoardGameGeek vytvořila sólový mód  „The Underdog“. A nejedná se o žádné obyčejné překonávání svých výsledků, ale o velmi dobře fungující režim, jaký simuluje soupeřovo jednání prostřednictvím automatizovaného systému rozhodování a umožňuje si Střet měst zahrát i bez fyzického protihráče, což je i pro mne vždy vítaný bonus.

Vpravdě malá velká hra

Od této na první pohled malé hry jsem po pravdě nic moc nečekal. Ale Střet měst je nakonec výborná ekonomická kompetitivní duelovka, která za nízkou cenu přináší velkou míru strategie na historickém základě v kompaktním balení. Rondelový mechanismus výběru akcí v kombinaci s pěti vítěznými podmínkami vytváří někdy až strhující taktický střet plný psychologického nátlaku a neustálého přepočítávání priorit ve stylu „situace na bojišti se mění každým okamžikem” A to výše zmíněné historické zasazení do reálného soupeření Hamburku a Altony dodává hře takový příjemný příběhový rámec, řekl bych. Střet měst ale určitě není hra pro každého. Vyžaduje soustředění, schopnost číst soupeře, předvídat tahy a odolávat pokušení jít za jedinou strategií. Nicméně pro náročnější hráče, mající v oblibě ekonomické deskovky, je Střet měst napínavým deskovým dějepisem.

Hodnocení GamesBlogu: 9/10