Už s druhým dílem Just Cause bylo jasné, že tvůrci ze stockholmského studia Avalanche pomalu opouští pořádnou příběhovou složku a více se zajímají o tu generičtější náplň prostého blbnutí v podobě instatní akce, kterou se ostatně už tehdy celá série proslavila. Já od aktuální trojky vpravdě nic moc převratného nečekal. Bylo mi celkem jasné, že explozivní eskapády tvůrci dovedou do třetice ad absurdum, což se také stalo. Ale není to na škodu!
Známý agent Nico Rodruguez se tentokráte vrací do svojí domoviny (samozřejmě po dvou úspěšných misích v jiných banánových republikách), která ale, co čertisko nechtělo, padla také do rukou jednoho diktátora. Jestli minule a předminule měla junta alespoň zpočátku jakous takous šanci na obranu, v nové trojce už zcela od startu není absolutně pochyb, kdo bude tím pravým vládcem ostrova. A ten vousáč s brigadýrkou to fakt nebude…
Vývoj hry se od roku 2012 soustředil právě na obrovský svět (ještě drobně větší než ve dvojce, přesně 1036 km²) a možnosti, co v něm dělat, ruku v ruce s důrazem na maniakální zničitelnost. Jak rozloha, tak i destrukce prostředí a objektů patří dnes k naprosté špičce. Nicméně už po roce se domácí centrála ve Švédsku plně věnovala ladění Mad Maxe a celý vývoj tak zůstal na americké pobočce studia v New Yorku, kde na hře dělala necelá stovka vývojářů a testerů. Což uvádím proto, že to na dnešní skoro tisícihlavá stáda vývojářů není mnoho.
Kupodivu na obyčejném jízdním modelu není moc rozpoznat rukopis posil bývalých zaměstnanců Criterionu, nicméně multiplayer, tedy to porovnávání s online žebříčky, bylo inspirováno právě stejnou částí z Burnoutů a předposledních Need for Speedů.
Pokud jste měli štěstí, někteří prodejci darovali i krásnou tištěnou mapu Medici
Pastelově bohaté prostředí bylo zase vytvářeno podle francouzských oblastí typu vesniček v Provence a okolí Monte Carla. Jiné ostrovy zase evokují italské Toskánsko, takže hra tentokrát nevychází z karibských či tropických zemí, ale z našeho Starého kontinentu. Ostatně sám název zdejší republiky “Medici” je přímým odkazem na slavnou renesanční rodinu z Florencie, která je hlavním městem Toskánska. Celou mapu tvoří zhruba jednadvacet větších ostrovů a ostrůvků, samozřejmě smyšlených, umístěných doprostřed Středozemního moře.
Hlavní roli ale tady hrají tři velká souostroví, mezi nimiž už jen let proudovou stíhačkou zabere pěkně dlouhé minuty. Tedy i proto, že tento nejrychlejší dopravní prostředek letí tak maximálně 350 km/h, což působí krapet podivně. Však i takové letiště má přistávací dráhu dlouhou třeba jen nějakých 300 metrů, protože tady se na akurátnost opravdu nehledělo.
Tvůrci sami uvádějí, že hra je jen ze 30 % reálná a ze zbylých 70 % nevážná, legrační a přestřelená. Když také zbrzdíte svůj pád přitažením k zemi, tak by to ani jinak nešlo. Just Cause 3 je prostě takové nevážné a plně svobodné hřiště ve fantaskním světě, kde neplatí skoro žádné politické ani fyzikální zákony.
Chcete si hrát a pořádně se odreagovat? Prosím, hra je na to jako stvořená. Chcete se pořádně ponořit do děje a nechat se pohltit emocemi, intrikami a příběhovými twisty? V tomto případě pěkně narazíte a nepomůže vám ani ten vystřelovací hák, protože přesně toto hra neumí. Hlubší děj zde nahrazuje naprosto nehorázná destrukce, kdy nataženou nití celého vašeho postupu je prostě vymlátit, porozbíjet a vyhodit do povětří skoro všechno, na co narazíte, a je přitom šumák, jestli je to civilní nebo vojenské. Proto ta přístupnost od 18+.
Kupodivu nemám s během hry na mém starším stroji vůbec žádné problémy (snad až na tu hodinovou instalaci z pěti DVD krabicové verze). Na vyšší a pěkné nastavení grafiky hra fičí kolem 35-40 FPS, což není při ovládání gamepadem absolutně žádný problém po stránce plynulosti. Prostě moje stará zlatá bába GeForce GTX660 má sice už své roky, ale je i dnes takřka nadčasová a stále i na současné náročné kousky, včetně Assassin’s Creed: Syndicate při FullHD rozlišení, dostačuje. Just Cause 3 mne tak vůbec nezklamala, ba naopak.
Je to poctivá porce takové destrukce a nádherných výbuchů, jaká tu dlouho nebyla a snad jediné z větších negativ (kromě ukrutných nahrávacích časů na konzolích), co ji sráží, je opět stereotypní plnění těch samých úkolů a likvidace stejných hnízd odporu jako přes kopírák. Což je ovšem nešvar, který “zdobil” i druhý díl. Tam si ještě pamatuji, že pro 100 % dokončení jste museli najít a nasbírat tisíc ptákovin a předmětů. I tak se holt dneska prodlužuje trvanlivost. Po menších dávkách je ovšem Just Cause 3 velmi chutnou medicínkou.
[pullquote align=”left|center|right” textalign=”left|center|right” width=”50%”][bs_icon name=”fa fa-thumbs-o-up”] Hodnocení GamesBlogu: 7/10[/pullquote]
Nejnovější komentáře: