Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

Původně to měl být třetí díl poměrně etablované špionážní série Death to Spies, s podtitulem Ghost of Moscow. Death to Spies z pera ruského studia Haggard vydávané taktéž ruskými 1C Company patří mezi trojku typických záškodnických her, jakými jsou ještě Hitman a Thief. Nicméně po roce vývoje (od 2010) z projektu producent vycouval a rozdělaná hra zůstala na bedrech Haggardu. Ten se jí neúspěšně snažil protlačit skrze dva pokusy veřejného financování včetně kampaně na KickStarteru. Dílo tak nakonec převzal americký distributor Maximum Games, jenž hru vlastními silami dokončil a nedávno také vydal. Alekhine’s Gun je tak nejen vývojářská prvotina Maximum Games, protože dříve hry pouze vydávali, ale také přímý a ideový nástupce dvoudílné série Death to Spies.

 

Alekhine’s Gun Screen

 

Však se v hlavní roli představuje starý známý špion Semjon Strogov, nyní s novým krycím jménem agent Alekin. Hra vyšla v krabicové i digitální verzi na PS4 a X1, přičemž na PC pouze v digitální (např. na Steamu). Jakkoli příběh, prostírající se mezi KGB a CIA a mezi 2. světovou válkou a Studenou válkou, přímo nenavazuje na Death to Spies, inspirace touto sérií je mnohdy velmi patrná. Hra nabízí celkem 11 docela rozsáhlých misí, situovaných jak do Evropy, tak do Ameriky i Karibiku, kdy se původně ruský agent spolčí s druhou stranou a pomůže odkrýt komplot doslova světového významu. Příběh tak nepostrádá závoj tajemna a příjemně poklepává na notu skutečných událostí Studené války, které budete míjet.

Pojetím je Alekhine’s Gun přesně to samé, co starší Death to Spies, tedy akční schovávačka z pohledu třetí osoby, která preferuje (ale nutně nevyžaduje) kradmý postup a tiché odpravování nepřátel, případně jejich obcházení. Bohužel to není dotažené do konce, protože stráží je mnohdy fůra a nejde se jim dost dobře vyhnout. Po každé misi vás hra hodnotí podle toho, kolik jste způsobili poprasku a jakým stylem jste úrovní postupovali. Kdykoli je možné si misi zopakovat, čímž si navyšujete hodnotící skóre, za něž si třeba koupíte lepší zbraně. I když jich tedy moc není. Důležitým bodem tak je volné ukládání kdykoli, přičemž to automatické tu absurdně zcela chybí, a to i na začátku úrovní! Na pořad dne tak může přijít klidně i samopal, ale prim tu hrají útočný nůž, škrtící struna, chlorofyl či později pistol s tlumičem. Pohybové možnosti hlavního hrdiny nejsou špatné, byť tu chybí např. plazení a nelze se schovat např. do skříní a beden.

 

Průchod úvodní misí v Norsku na PS4

 

To mi spíše přijde zhusta nepohodlné, že pro zabití nepřítele tu musíte držet a stisknout rovnou dvě tlačítka naráz: jedno pro vytasení zbraně a druhé pro její použití. Není to moc pohodlné, jedno by bývalo bohatě stačilo. Systém použití zbraní je vlastně stejný se série Resident Evil, byť zde je pohyb samozřejmě naprosto svobodný. Příběhem a zasazením je Alekhine’s Gun bezesporu atraktivní, ale nedotažené herní mechaniky a zastaralé technické provedení hru dost kazí. Grafika není moc pohledná, zbytečně přepaluje různé světelné efekty a svým pozlátkovým stylem patří tak pět let nazpátek. Alespoň na PC, co jsem mohl vidět.

Dobrý pocit z kradmého postupu někdy dokáže pěkně nabourat vskutku nevyzpytatelná a tupá AI a bohužel se zapomnělo na přeskakování videí při dalším opakování částí hry či větší rozmanitost v postavách a obličejích NPC postav, mezi nimiž se stále opakují tytéž obličeje a kostýmy. Alekhine’s Gun je tak dobrý pokus o taktickou a rozvážnou akční skrývačku, ale do špičky, třeba nyní představované Hitmanem, Thiefem i Metal Gearem mu ještě hodně chybí. Za poloviční cenu by to bylo terno, ale skoro tisícovka za PC verzi za to asi nestojí. Je ale sympatické, že ke všem verzím si můžete volně stáhnout manuály v PDF (úplně dole na stránce) a tvůrci také vydali skoro padesátistránkového průvodce hrou zdarma ke stažení!

 

[pullquote align=”left|center|right” textalign=”left|center|right” width=”50%”]Hodnocení GamesBlogu: 4/10[/pullquote]