Recenze Hard West 2 – hon na samotného Satana

Možná si pamatujete na poměrně neotřelou, dobrodružnou tahovou akční westernovku z temného, peklem prolezlého Divokého západu, jménem Hard West. Vyšla již v roce 2015 z výroby malého polského studia Creative Forge Games z Varšavy. A přesto, že neměla nijak extra vysoká hodnocení ani od hráčů, ani od novinářů (nyní sice solidních 77 % Steam / 73 Metacritic, ale dříve za plnou cenu o dost méně), nakonec se po letech a slevách prodávala velmi dobře, takže se její nizozemský distributor Good Shepherd Entertainment před několika lety rozhodl i pro druhý díl Hard West 2. Nicméně s prvotinou spokojen nebyl, takže následovníka firmě Creative Forge odňal, aby ho přidělil skoro jen o pár ulic dál. A to do sousedního, a taktéž varšavského studia Ice Code Games, které ovšem za sebou také nemělo žádné špičkové tituly. Původní autoři si místo dvojky Hard West střihli tahový špionážní thriller z období Studené války Phantom Doctrine, jenž se jim povedl již o něco lépe.

Já jedničku Hard West kdysi dohrál za necelých dvacet hodin, do nichž je rozprostřeno osm kapitol se čtyřicítkou misí, když si stále stojím za tím, že je to rozhodně jedna z těch lepších a možná i podceňovaných tahovek na motivy Divokého západu, jaké za poslední dekádu vznikly. Dnes má Hard West pro nováčky tu výhodu, že je jednak po těch sedmi letech velmi laciný (za PC verzi dáte necelých šest pětek) a jednak si do něj můžete zdarma stáhnout obstojnou češtinu. Zápletku mají oba díly velmi podobnou. Oba se odehrávají v alternativní, temné, až hororové verzi divokého Westernu, konkrétně ve státě Severní Mexiko za doby pistolníků, kovbojů, šerifů, saloonů, whisky, indiánů, ale také přeludů, démonů a pekelníků. A zatímco v jedničce jste ovládali malou rodinnou skupinku, zpočátku jen otce se synem, jimž bandité zabili matku, ve dvojce už jste od začátku v kůži bandy kvarteta lotrů, hrdlořezů a zlodějů vedené gamblerem Ginem Carterem, jimž se zvrtne klasická vlaková loupež až tak, že jdou po krku samému Mamonu, vládci pekelníků!

První Hard West ve své době udivoval kupř. průstřelností méně odolných materiálů, chytrým využitím stínů při denních úrovních k lokalizaci ukrytých nepřátel či stupnicí štěstí, jakou jste si mohli pomoci při míření. Další zajímavostí je postupné nacházení pokerových karet, kteréžto si lze uspořádávat do známých pokerových kombinací. Každá postava může mít vyložených až pět karet, přičemž jí přidávají různé dovednosti nebo bonusy typu zřetězených útoků, delšího pohybu za akci atd. A to vše ve stále pohledné a plně 3D grafice z izometrické ptačí perspektivy s možností pevného otáčení či volitelnou výškou kamery. Jenže hráče a recenzenty rozčilovalo omezené a jen automatické ukládání do jediného slotu, naprosto imbecilní chování a postup (pathfinding) umělých nepřátel, kteří se vůbec nekryli, déletrvající čekání na konec tahů protistrany či nudné textové vsuvky na mapě světa, na níž jste trávili skoro tolik času jako v tahových soubojích.

Pro druhý díl tak Ice Code Games dostali od distributora jasné zadání, čeho se napodruhé vyvarovat. Sami si navíc jako fandové jedničky tento díl opravdu ze všech stran proklepli a interně si vytvořili dokument o tom, co se jim na Hard West 1 líbí a nelíbí. Nakonec je z toho sice druhé dějství, ale příběhově i postavami od jednotky naprosto odlišné. Jedničku tak nemusíte vůbec hrát, abyste se pustili do následovníka, protože nebýt názvu a zasazení do temně hororového Divokého západu, mohlo by se klidně jednat o naprosto odlišné tituly. Však prvotina má ke stažení jen 3,4 GB (GOG verze), následovník více než šestkrát tolik! Ano, Hard West 2 je daleko větší hra po všech stránkách: má více animací, delší střihové scény, jemnější grafiku s nebývalým přizpůsobením či delší soundtrack. Ten nově zkomponoval velezkušený a oceňovaný americký skladatel Jason Graves, jehož notičky slýcháte kupř. ze starého RPG Alpha Protocol nebo sérií Dead Space, The Dark Anthology a Tomb Raider.

Jeho hudební podkres je působivý, ale to je taktéž hudba i v jedničce, jíž zase napsal domácí polský mistr zvuku Marcin Przybyłowicz. Ten je zase oblíbeným skladatelem CD Projektu, který mu nechal zhudebnit svojí řadu Zaklínače i Cyberpunk 2077. Pro Hard West 2 bylo jen dobré, že se autoři původní hry nezabejčili a s novými vývojáři ze stejného města na vývoji spolupracovali. Každopádně jedno se měnit nemuselo: žánr hry jako tahové akční strategie v temném prostředí s důrazem na atraktivní příběh. Takže si velmi podobně jako v jedničce přepínáte některé z vašich sedmi unikátních charakterů na scéně, běháte s nimi od krytu do úkrytu, pálíte či mlátíte po nepřátelích, a to vše za trojici akčních bodů na postavu (jednička má jen dva akční body). Mezi souboji a přestřelkami se sice taktéž pohybujete po velké mapě jako minule, nicméně nyní v daleko uvěřitelnější podobě v sedlech koní a ve světě, jenž je lépe a realističtěji zpracovaný do podoby jednoduché krajinky. Přitom v jedničce je přesouvání býčí lebky mezi ikonkami lokací daleko nudnější a nezajímavé.

Zcela čerstvou funkcí je tzv. systém Bravado. Když totiž ve dvojce někoho v tahu jedné své postavičky zlikvidujete, tak i když si tímto vyčerpá své akční body a normálně by hrála další postava, místo toho má ta aktuální za odměnu další tah k dobru! Z jedničky se vrací dobré funkce zmíněného grafu štěstí, jímž si lze vylepšit míření, když fakt nutně potřebujete dobrý zásah, a zajímavé dovednosti postav typu odrazivého výstřelu, kdy s ním zasáhnete odrazem kupř. od bedny nebo sudu nepřítele ukrytého mimo váš pohled. Již minule jsem si vychutnával řádně temný příběh čestných a dobrých lidí, jaké musí páchat stejné zlo jako jejich protivníci, jenže podruhé už žádná taková dilemata nemusíte řešit. Přizvaný zkušený scénárista Matt Forbeck, jako můj oblíbený spoluautor světů figurkové a karetní série Mutant Chronicles, stolních her Tales from the Loop, ale taktéž videoher značek Assassin’s Creed, Biomutant, Rage či Tom Clancy’s Ghost Recon, udělal zase dobrou práci.

Ostatně jeho zbrusu nový, hororově laděný děj, točící se kolem stíhání pekelného vládce a jeho vlaku duchů, není rozhodně žádná tuctovka. Staří matadoři stolních RPG v něm jistě najdou dost pojítek se starou stolní hrou na hrdiny Deadlands, jež v první edici vyšla již v roce 1996. Právě touto stolovkou se scénáristé Hard West 2 nechali široce inspirovat. Že sedm let stará jednička po sobě zanechala dobrý odkaz, dokazuje velké překvapení, že se čerstvá dvojka záhy po vydání stala na jednu dobu vůbec nejprodávanější hrou Steamu! Za těch zhruba 550,- navíc dostanete o dost delší kampaň (hra je to lineární, výhradně pro jednoho hráče) cca na 25-30 hodin podle trojice obtížností. Potěší nové drobnosti jako rychlé ukládání a nahrávání, stejně jako častější automatická uložka s možností vyvolání jakékoli z těch starších. Kupodivu oproti solidní grafice prostředí opět na enginu Unity jsou modely postav docela jednoduché a zastaralé. Věcí, která mi na Hard West 2 vadí asi nejvíce, je jeho takřka nulová interaktivita.

Nemůžete tady sami otevírat ani zavírat dveře. Dvířka se tedy otevřou automaticky, ale takové taktické zavření a zamčení pro zpomalení postupu protivníků by se velmi hodilo. Na výbušné prvky ani vtipné pasti, jak je perfektně používá o něco lepší konkurent Weird West, jehož jsem recenzoval nedávno, prakticky nenarazíte. I díky tomu mohou být pozdější úrovně již krapet stereotypní, což platí hlavně o částech na pekelném vlaku duchů, jímž se vámi stíhaný ďábel Mamon přemisťuje. Ty si zopáknete rovnou několikrát, příčemž úkol je vesměs vždy totožný: prostřílet se až k pavoučí lokomotivě a případně během cesty porazit i nějaké ty silné lotry či bossy. Zmatečné je řazení dialogů vaší postavy zpátky do sloupečku mezi text nehratelných účastníků a je škoda, že nemůžete vzít svoji akci zpět, kupř. když se ukliknete a postava provede něco, co jste zrovna nezamýšleli.

Možnost volby ze čtyř rychlostí plynutí hry tu ovšem nechybí. A někoho může nudit opravdu striktní linearita, kdy vás hra obyčejně posadí do kompaktní lokace či lépe řečeno někdy malé, někdy větší arény, z níž nelze nikam odejít, ani něco obejít. Prostě se musíte spokojit s akcí v užších mantinelech, než jinak bývá zvykem. Ale tyto věci k tahovkám prostě patří, takže mi zas tak moc nevadily. Už první díl přese všechny své neduhy překypuje temnou westernovou atmosférou a zábavnými i napínavými přestřelkami. Novinka už se zcela jiným příběhem, odlišnými postavami a dokonce od jiných vývojářů opravila plno nepovedených věciček včetně chování uměláků, tudíž solidního předchůdce překonává prakticky ve všem. Pokud máte rádi staré dobré tahovky, nadpřirozená dobrodružství a hóódně zdivočelý západ, tak se tady úplně najdete.

Hodnocení GamesBlogu: 8/10