Je 3. prosinec 1994 a od minulého dne i v nastupujícím nočním chladu stanují a spacákují tisíce Japonců před svými videoherními obchody po celých ostrovech vycházejícího slunce. Toužebně prokřehlí čekají, až jejich obchod konečně k ránu otevře. Zima snad nikomu nevadí, protože za chvilku se doma všichni ohřejí naprosto parádně. Když se pak dveře konečně otevřely, celé fronty nechtěly nic jiného, než tu střízlivou šedou krabku pod televizi – toho dne se začala prodávat herní konzole Sony PlayStation. Za rok pak následoval launch v USA a nakonec 29. září 1995 i Evropa. Jako jediný titul z celé startovní nabídky u toho vždy byly ujeté arkádové závody Ridge Racer. Žádná jiná hra nebyla při startu vydána na všech třech kontinentech, pouze tato předělávka automatovky Ridge Racer. Celá série do dneška znamená 25 titulů během dvaceti let od roku 1993, kdy v Japonsku Namco umístilo první herní automaty s logem Ridge Racer.
Ridge Racer Box
Ano, onehdá to byla veleslavná série, která byla dlouhé roky charakteristická tím, že pokud se někde vydala nová konzole, Ridge Racer u toho jako startovní hra nemohl chybět! Tato hra na světový trh uvedla (a pomohla prodávat) nejen všechny PlayStationy pouze vyjma poslední 4, ale také Xbox 360 a Nintendo 3DS! Poslední titul Ridge Racer: Slipstream vyšel v roce 2013 jako mobilní odbočka – poslední léta už jde bohužel jen o spíše zneužívanou značku. Posledním plnotučným titulem byl Ridge Racer na PSVitu z roku 2013. Dnes už asi další Ridge Racery jen tak nevzniknou (myslím ty pravé), protože jejich silně arkádové zaměření s podivnými a zhola nereálnými jízdními vlastnostmi v současné době pokročilé fyziky už neobstojí. Nicméně stále je to jedna z živoucích dějin videohraní a jako takovou by bylo chybou tato zběsilá autíčka míjet.
Já, jako herní maniak, mám doma originálky všech dílů pro domácí konzole, když jsem nedávno znovu rozjel celou řadu počínaje prvními hrami série na první PlayStation. Je celkem úsměvné, jak je první Ridge Racer nejen na dnešní poměry velmi chudou až střídmou hrou. Jeho náplň by dneska už absolutně nestačila. Celkem třináct aut ještě jde, ale pouhá jedna větvící se trať se čtyřmi variantami + zpětné verze a k tomu šest elektronických skladeb, to je dnes jednohubka na demo. Také na disku hra zabírala pouze 388 MB. Mělo to ale jednu velkou výhodu. Díky malým datům se hra načítala pekelně rychle, trať se po restartu spustila do dvou sekund, prostě žádný loading, jak jsme dnes zvyklí. Jenže na tehdejší dobu byl Ridge Racer malé zjevení, protože nikdo nechápal, jak se náročná a rychlá hra mohla dostat z velkého dřevotřískového automatu do té malinké šedé krabičky.
Ridge Racer pro PlayStation
Technicky Ridge Racer patřil mezi šperky své doby: běžel celkem bez potíží v 30 FPS, nabídl plně 3D polygonovou grafiku (sem tam nějaký ten sprit ještě zůstal), digitální stereo zvuk a živoucí okolí, kde tu přeletěl vrtulník, tam startovalo letadlo, vedle vzlétli ptáci či se rozsvítilo v baráku poblíž trati. Na dnešní poměry je ale ovládání zhusta nepřesné, má velkou odezvu, lag a nejde nijak nastavit. Jednička se tak spolu s druhým dílem Ridge Racer: Revolution ovládá hodně špatně. Podstatně přesnější odezvu dostal až třetí Rage Racer, jenž se vlastně prakticky ve všem mnohem více zaměřil na reálnou notu závodění. Je velmi zajímavé, že právě původní Ridge Racer existuje i v “oturbené” verzi běžící trvale v 60 FPS. Když totiž v Namcu pracovali na čtyřce Ridge Racer Type 4, tak ji chtěli rozběhat v 60 snímcích za vteřinu, protože v té době už jako first-party studio konzoli PlayStation dost dobře znali.
Jako testovací mula sloužil právě první Ridge Racer. Nakonec s chudým výkonem konzole čtyřka v 60 FPS neklapla, protože paměť nestíhala a graficky velmi náročná hra (čtvrtý díl patří mezi nejkrásnější a nejdetailnější PS hry vůbec) se dost sekala. Jenže prvotinu na zvýšeném snímkování v pohodě rozběhali, tak ji nakonec na bonusovém disku vydali jako Ridge Racer Turbo (Hi-Spec) spolu s původní verzí v balení s Ridge Racer Type 4. Namco je také proslulé, že jako vydavatel si samo navrhovalo a vyrábělo unikátní herní ovladače. Prvním z nich byl Namco NeGcon, kterým se zatáčelo tak, že se mezi sebou otáčely dvě celé poloviny ovladače. Pro normální autíčka dost nepohodlné, ale pro uklouzané ridge racery velmi vtipné a intuitivní! Shodou času Ridge Racer při svém vydání přímo konkuroval podobné arkádovce Daytona USA pro Segu Saturn, jež má také svůj předobraz v automatovce.
Automat Ridge Racer
Jenže málokdo už ví, že konzolový Ridge Racer vlastně není žádný port v pravém slova smyslu, protože kvůli zcela odlišné architektuře automatového systému Namco System 22 proti PlayStation nešlo prakticky nic použít a 99% hry se muselo vytvářet na zelené louce. Ostatně první PlayStation byla také podstatně slabší než automat, takže její Ridge Racer také hůře vypadá. Nicméně zase jako novinku od automatu dostala druhou kameru zpoza auta. Kvůli ovládání volantem ji automat nepotřeboval. Je také dobrý příběh, jak se do hry dostala úvodní minihra Galaxian.
Při startu Ridge Racera dochází k jedinému delšímu loadingu, jenž se ale tvůrcům zdál příšerně pomalý. Normálně trvá asi 20-30 vteřin, takže nic strašného, že? Ale tvůrci se báli, že z prodlevy budou hráči naštvaní. Těsně před odesláním hotové verze do lisoven tak nakonec původní klasickou obrazovku s loadingem nahradili minihrou Galaxian, jež se po nahrání trati do paměti sama ihned ukončí. Trochu úlet vidím v tom, že bonusových 8 aut nezískáte za své výkony na trati, ale právě vystřílením všech raketek protivníka do konce načítání…
Hraní Ridge Racera na PlayStation
Jinak styl závodění Ridge Racera stanovil mantinely celé série v její další budoucnosti, tedy start vždy až z posledního dvanáctého místa, přičemž soupeři jsou v obrovských intervalech před vámi. Jezdí se typicky pouze na 2-3 kola s tím, že je nutné předjet všechny protivníky alespoň na bednu či v Time Trial duelu předjet jediného jezdce. Tehdejší recenze kritizovaly plno věcí: horší grafiku proti automatu, slabší herní obsah s jednou tratí, ukrutné zpomalující kolize a svodidla, jakožto neexistující AI, kdy ostatní vozidla prostě jezdí jak vláčky po předprogramovaných liniích a kolejnicích.
Nicméně hra překypovala dynamikou (i díky řízné techno hudbě) a skoro plně 3D prostředí bylo na tak slabou konzoli malým zázrakem, který doma v té době rozhodně ještě nebyl standardem. Zkrátka a dobře první Ridge Racer doslova prodával konzoli a etabloval ji na trhu jako zábavní zařízení, které toho umí ukázat opravdu hodně. Tím úspěšně začala předlouhá řada Ridge Racer, načež druhým dílem v pořadí se záhy stal spíše datadiskový Ridge Racer Evolution.
Nejnovější komentáře: