Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

legend.jpgZbrusu nový a toužebně očekávaný díl Tomb Raidera s nesmrtelnou prsaticí Larou Croft již pomalu klepe na dveře, tudíž se chci podělit o své čerstvé dojmy z prvních okamžiků ve hře. Nový Tomb Raider byl po obrovském propadáku zatím první a poslední PS2 mutace s podtitulem Angel of Darkness odebrán svým stvořitelům z Core Design, aby jej distributor Eidos přidělil svým vývojářům z Crystal Dynamics. Nicméně práva na postavu zůstala Core Design. Podle mých prvních zážitků ve hře musím konstatovat, že se tento krok Eidosu určitě vyplatil, protože Lara je zpět v nebývalé formě a navíc jí to ohromně sluší. Lara prakticky vstala z mrtvých, ale zdá se, že jí to nijak negativně nepoznamenalo.

Crystal Dynamics pojal nový Tomb Raider jako návrat ke kořenům, tudíž ti, co čekali nějaký zcela nový prvek, nebo jiné pojetí hry, budou možná trošku zklamáni. Legenda je prostě ten starý dobrý Tomb Raider z první Playstation, ovšem důkladně zmodernizovaný do aktuálního kabátku a velmi pečlivě přizpůsobený široké hráčské veřejnosti. I když jsem nečekal bůhvíjaké převratné novinky, jsem po několika hodinách strávených ve společnosti Lařiných vnad přijemně překvapen velmi solidním pojetím hry, pečlivým důrazem na detail a skvělým ovládáním.

První, co mě uhodilo do nosu je krásná izoterická hudba, u které by se jináč příjemně usínalo. Podmanivé melodie jakoby z pozadí doplněné známými ambienty (zurčení vody, ptáčkové, větříček) vás okamžitě obestoupí a velmi příjemně naladí. Nyní je Lara i dosti výřečná, protože má neustálé spojení přes handsfree v uchu se svým specialistou Zipem, jenž přes malou kamerku také vydí a vtipně komentuje vše co Lara provádí. Rozhovory a komentáře dávají zapomenout pocitu samoty i v jinak prázdných lokacích, což mě osobně docela vyhovuje, protože se o Laru tolik nebojím. 🙂 Nechybí ani klasické Crofťácké panství, což je vlastně centrální hala zámku, ze které se postupně postupem hrou zpřístupňují jednotlivé komnaty.

Lařino první dobrodružství začíná v divokých skalách Bolívie, tudíž první úroveň začíná zrovna u krásných vodopádů a divokých soutěsek. Mezi úrovněmi také můžete zhlédnout standardně provedená videa, ukazující mladičkou Laru v retrospektivních situacích. Velmi mě potěšilo důkladné řemeslné zpracování, na které ukazuje i možnost 60 Hz snímkování pro plynulejší obrázek a hlavně podpora progresivního řádkování (progressive scan). Grafika je krásně barevná a živá, nicméně na PS2 působí docela hrubě (i na Laře rozeznáte “zuby” na jejím těle). Rozhodně to absolutní špička grafického žebříčku není. Nechybí ani širokoúhlé zobrazení, nicméně po aktivaci progresivního řádkování v menu hry poznáte najednou obrovský rozdíl (všechna nastavení obrazu jsou přístupná i přímo ve hře).

Grafika je daleko jemnější a ty tam jsou hrubší textury normálního režimu. Vše vypadá daleko příjemněji, a zdejší příroda dostane lehký nádech HDR efektů. Vůbec hra se světlem a stíny je pak daleko výraznější, tudíž je obrázek nyní znamenitý a krásně jemný. Bohužel se ale kupodivu zmenší šířka obrazu, takže na okrajích uzříte svislé černé pruhy, nicméně za kvalitnější grafiku to rozhodně stojí. Lara také disponuje snad nejuvěřitelnějšími pohyby v rámci celé série, když “Krystalové” vytvářeli všechny pohybové kreace ručně, nikoli přes motion capturing, jehož natáčení by díky mnoha akrobatickým dovednostem hlavní hrdinky bylo velmi komplikované. Často se pak budete zastavovat a jen se kochat zdejší nádhernou přírodou a architekturou.

A je to jedině dobře, protože Lara se nejen přirozeně hýbá, ale její pohybové prvky jsou často okořeněné mnoha pokročilými animacemi. Kupříkladu běžné lopingy na hrazdě si můžete zpestřit ručkováním, obrátkami hlavou dolů, nebo efektními stojkami, takže si budete připadat spíše v gymnastickém simulátoru, než v klasické hopsací adventuře. Engine disponuje také velmi přesným fyzickým modelem, takže všechny základní prvky jako daleké přeskoky, šplhání s výskoky, ručkování a další všelijaké a komplikované odrazy jsou maximálně přesné, takže nehrozí několikeré opakování složitějšího skoku, kdy se vždy Lara mine s římsou o jeden centimetr.

Dokonce jsou na hráče přichystané tři obtížnosti, na kterých závisí mimo jiné i počty lékárniček v úrovních, nebo výdrž padouchů vůči kulkám Lařiných pistolí. Lara se pak opravdu příjemně a přesně ovládá, myslím že s tímto nebudou mít problémy ani méně šikovní hráči. Vše je maximálně přesné a intuitivní. Navíc se vždy při složitějším úkonu objeví malá nápověda, kterak prvek provést a co mačkat za tlačítka. Prakticky vše se pak nechá zpestřit nějakou akrobatickou lahůdkou, například při vytažení z visu za římsu Lara dokáže plynule přejít do stojky na hraně útesu a pak ještě do kotoulu s výskokem!

Ukládání se pak děje skrze checkpointy, jež jsou poměrně chytře rozmístěné vždy před složitějšími úkony, nebo souboji. Rozhodně jsem jejich malým počtem netrpěl, ovšem ten je jistě dán i zvolenou obtížností. Kamera; alfa a omega her z pohledu třetí osoby je také vcelku bezproblémová, nenarazil jsem na nějaký složitější problém z pohledem, když je k dispozici samozřejmě i ruční centrování a volné rozhlížení. Zajímavě působí výběr ze třech typů zaměřování a střelby z pistolí (míření je vždy automatické s možností přepínání cílů), Lara má v baťůžku i příruční LED svítilnu a magnetický hák.

Trošku z říše pohádek ale funguje jistá interkace s okolím, kdy Lara mrknutím oka posune mnoha tunový balvan, nebo svojí jemnou nožkou skopne na jeden zátah odhadem půlmetrový šutrák. Tyto prvky zde působí dosti lacině a podle mého názoru je mohli tvůrci klidně vynechat. Po úrovních jsou také rozesety zlaté, stříbrné a bronzové artefakty různé dosažitelnosti, jejichž sběrem se zpřístupní bonusové předměty, jako nové oblečky, nebo videa. Novým předmětem v inventáři je dalekohled s možností zoomování a jisté nápovědy u některých předmětů.

Z výše uvedeného je jasné, že nový Tomb Raider má jistý potenciál své příznivce i nové hráče rozhodně nezklamat, nicméně je to prostě ten starý, dobrý a původní “jezkyňolezec” bez žádných převratných novinek a s důrazem na lehčí obtížnost. Užijete si zde plno skákání a akrobatických kousků, smrtících pastí i tajuplných lokací. Takže důstojný Lařin návrat, řekl bych, nicméně náročné fanoušky série může zdejší zjednodušení docela mrzet. Své dojmy z pokročilejšího hraní pak ještě doplním v dalším článku
.

Oficiální www stránka Tomb Raider: Legend je zde.