Ještě si pamatuji, že dříve mělo koloběžku skoro každé dítě, dnes je myslím dost vytlačila stále dostupnější kola, pokud tedy beru v potaz dospěláky a nikoli děti. Nicméně koloběžkový průmysl existuje, dokonce u nás vyrábí rovnou několik výrobců, když jedním z nich je společnost Intrea, nabízející různé druhy koloběžek Yedoo (od slova jedu), jejichž vlajkovou lodí je sportovní koloběžka pro dospělé Yedoo Mezeq. Já si půjčil dražší a těžší variantu s kotoučovými brzdami, ještě se nabízí malinko lehčí a levnější varianta s klasickými V brzdami (tu nepůjčovali).
A proč vlastně kolobrnda? Ona je totiž výborný doplněk sportů jako je běhání, protože při jízdě na ní zapojujete odlišné svaly. A vzhledem k tomu, že se nevezete jako na kole, je odrážení také docela pěkná makačka, i když nikoli tak náročná, jako je ten zmíněný běh. takže náročností něco mezi během a kolem. Pokud pak ovládáte dobrou techniku odrážení s pomocí rukou, tak vám jízda na kolobrndě pěkně procvičuje a rovnou posiluje záda, což je druhý velký argument pro její pořízení.
Výrobců a dovozců kolobrnd je u nás poměrně dost, namátkou třeba kromě Intrei ještě Kostka – kolobka, MIBO, K-bike, Worker…, však ty nejlehčí závodní koloběžky stojí skoro jako velice slušné kolo a hodně nad deset tisíc. Mezeq patří mezi ty nejlacinější, když se dá pořídit lehce přes tři tisíce. Nižší cena je ovšem zaplacena snad až moc robustní konstrukcí s trojitým rámem z oceli, takže s diskovými brzdami Mezeq váží přes 11 kg, což je opravdu hodně. Mírně dražší konkurenční modely přitom mají váhu běžně asi o 2-3 kg nižší, což už je znát.
Ani ty diskové brzdy nejsou ale potřeba, leda byste hodně jezdili v dešti, a navíc u nich hrozí, že neopatrným položením na bok kotouč rozlomíte. Koloběžka sice má odpružený stojánek, ale ten bych dal hned pryč, protože jednak zvyšuje už tak značnou hmotnost a druhak s ním stále škrtáte o boule a obrubníky, protože snižuje světlost rámu. Na to si člověk musí zvyknout, že se prostě jednoduše nedají sjíždět i nízké obrubníky, protože hned třete spodním rámem o zem. Kdyby zase byla stupátko výše, mnohem hůře by se vám odráželo a hned by vás bolely nohy ještě více.
Každopádně vyšší hmotnost zase dodává pocit robustnosti, však je koloběžka velmi pečlivě sestavena a samozřejmě při sjezdech z kopce dobře drží stopu a nevibruje. Mezek se hodí i do lehčího terénu a na nezpevněné cesty, protože má širší pneumatiky, vpředu průměru 20″ a vzadu 16″. Velmi povedená jsou hliníková řidítka šíře 65 cm, jejich představec může být 96-102 cm od země. Při nášlapu trochu vadí ta prostřední svislá vzpěra rámu, ale dá se na to zvyknout. Na stupátko se vám jakžtakž vejdou obě nohy vedle sebe nebo šikmo za sebe, protože délka 36 cm není nijak velký parametr, i přesto je kolobrnda docela dlouhá, když má 153 cm.
Pokud jsem ji převážel v autě, musel jsem samozřejmě složit zadní sedačky. Geometrie rámu je ovšem pohodlná, dobře se tak kolobrnda drží, zdá se mi jako dobrý kompromis mezi silničním a terénním modelem. Za víkend jsem na ní najel přes 30 km z kopce i do kopce, ale samozřejmě do prudšího kopce jste při odrážení prakticky pomalejší než kdybyste šli po svých a navíc z vás doslova leje. Jo jo, odrážení je opravdu pěkný záhul, ale také docela dobrý sport, jak prakticky bez negativních účinků na tělo zlepšovat kondičku nebo pěkně pálit tuky.
Výhodou je, že si Mezqa můžete zapůjčit na celý víkend od pátku do pondělí z prodejny Intrei v pražské Radlické ulici, přitom vás to vyjde pouze na 100,- za jednu koloběžku na ty čtyři dny! Pokud se pak rozhodnete pro nákup nové, stovku vám navíc odečtou z ceny. Pouze je třeba složit vratnou kauci 1500,- a předložit občanku. Já si tak kolobrndu jako vhodný doplněk běhání asi pořídím, ale zřejmě si připlatím tisícovku a zvolím si lehčí a trochu kompaktnější model od Kostky, rád bych si ho ale také před koupí raději projel. Pokud bych se na něm necítil, klidně bych zvolil i Mezqa, však je oděn do velmi pěkných kombinací matných i lesklých laků.
Pokud bych to shrnul, vadí mi na něm ten robustnější rám a tím i vysoká hmotnost, a kratší stupátko, jinak se mi na něm jezdilo velice pěkně a přiznám, že při jízdě kolobrnda doslova přitahovala pohledy a pochvalné komentáře kolemjdoucích. A dobré působení na zádové svaly můžu potvrdit, stejně jako totálně namožené svaly na nohou, které dostávají při jízdě zabrat a normálně jsem je nikdy předtím tolik neposílil. Však koloběžka má ještě jednu velkou výhodu oproti kolu. Zapojuje totiž svaly nejen ty dolní na nohou a zadku, ale i ty horní, takže procvičuje skoro celé tělo, což o kolu nejde říci, a přitom je kolobrndění méně huntující na klouby jako běhání.
Oficiální www stránky koloběžek Yedoo jsou zde.
Hoj. Samozřejmě je otázka, kam a jak budeš kolobrndu používat, osobně jsem¨si pro cesty do (a z) práce ve městě pořídil:
http://www.kostka-kolobka.eu/cs/29-kolobezka-kostka-uni-cross.html
A nemůžu si stěžovat- Lehká, vydrží i do 150kilo a i vzadu má blatník, tedy nechodím do práce ohozen jak z vepřína.
Pracuju nedaleko Intrei, takže jsem prvně taky zamýšlel právě nějakého “mezka”, ale po porovnání s Kolobkou a pročtení pár fór a tipů v ůvahu nic jiného než Kostka nepřipadalo. Prostě spokojenost 🙂
He, čteš mi myšlenky, nakonec jsem také zvolil a včera koupil velmi podobnou Hill Cross 20. Ta je krapet delší a malinko lehčí než ta tvoje. Pravda je, že díky nižší váze se na ní jezdí o třídu líp, ty necelý 3kg jsou dost znát, jede jak drak. Pouze z kopce díky méně tužšímu rámu dost vibruje, houpe a rezonuje. Určitě napíšu ještě porovnání.
Jo, tu bych možná bral taky, ale šel jsem raději do něčeho bytelnějšího, aby to moji “sportem vytrénovaou” postavu skutečně uneslo i za jízdy. Ty vibrace jsou sice trochu znát, ale je to trochu o zvyk. Možná by to chtělo cyklistické rukavice, protože jinak z toho držení řídítek budou trochu bolet dlaně.
A možná akorát ještě je na věc, stavy českých silnic známe, ale osobně raději jezdím na chodníku (naštěstí moje trasa je lidmi poměrně málo používaná), ač bych neměl – kolobrnda podle zákona patří na silnici -, ale s auty za zády se necítím moc bezpečně. V každém případě i ty chodníky mnohdy stojí na pěkný prd a velkých hrbolech se jde taky pěkně zastavit na místě.
V každém případě drandění zdar!
PS: Velké nevýhody chodníků a cyklostezek (které jsou alespoň u mojí trasy vlastně většinou taky něco jako chodník): Psi, hafani, pejsánci bez obojku – nikdy nevíš, co to zvíře napadne a kdy ti vběhne pod kola. Na druhou stranu psi asi tak o 80% lépe reagují na zvonek a uhnou. Lidi stojí jak tvrdé Y. A úžasná jsou také velice chytře zaparkovaná auta – všude. Když znáš trasu a víš. že tady nic být nemůže a bác, najednou na štorc dodávka 🙂
Edit: bez vodítka, obojek mě nezajímá 🙂
Taky jezdím většinou po chodnících, ale u nás v Berouně je to pohoda, mám dobrou trasu z běhání po uličkách, kde vůbec nic nejezdí a navíc centrem města vede napříč nová cyklostezka, nebo se nechá jet po krásným chodníku podél Berounky na Srbsko, takže s autama nebo psama nemám žádnej problém.
To vypadá hodně pěkně, až si říkám, že je škoda, že jsi to nenapsal dřív, když jsem zvažoval, jestli kolo nebo koloběžku. Nakonec vyhrálo kolo, ale koloběžku bych alespoň zkusil. Musím zjistit, jestli někde není podobná půjčovna někde blíž než v Praze. 🙂
Jo, to chce nejlépe alespoň krátce projet, nebo se na ní postavit, ale na brndě rozhodně nikdy neujedeš tolik co na kole.
A hlavně ze začátku si budeš přát po prvních pár kilometrech umřít. Nevěřil bych, že je to až taková fuška na nohy a a záda. Po pár výjezdech ale tělo rezignuje a zvykne si 🙂 Jezdil bych i teď v dešti, kdyby všude nebylo tolik plazícího se a lezoucího zvěrstva 🙂
Tak já už něco odjezdil, ale jo, je to makačka, ale kupodivu jak běhám, tak mi to nedělá problém a ani mě z toho nohy moc nebolely. A přijde mi, že mi to záda naopak dobře procvičuje, když se u toho odrazu pěkně klátím dopředu a dozadu. 🙂
O to by mi ani nešlo. Jde mi vyloženě o to se protáhnout a projet se. Naopak u kola mi vadí, že abych trošku mákl, musím toho ujet docela dost.
Tak na makání za co nejmíň času je nej squash, badminton a když jsi sám, tak běhání. Včera jsem ale na brndě dal 16km a dost to cejtím.
Squash mi přijde nudný. Hraju tenis a squash mi přijde zbytečně silový, nehraje se to moc hlavou. Badminton jsem zkoušel tenhle týden, to už je lepší. Běhání mě k smrti nebaví. 16 km je hezká štreka, za jak dlouho?
Uf, uř přesně nevím, ale nějak přes hodinu myslím.