Dohráno: Assassin’s Creed Valhalla – lepší než Odyssey?

Aktuální produkt asasínské série Assassin’s Creed Valhalla, jenž vyšel 10. listopadu 2020, je celkově již čtyřiadvacátý titul nejznámější videoherní značky současnosti a v kánonu hlavních her tím posledním do tuctu. Vlajkové lodi francouzského distributora Ubisoft bude ke konci letoška již čtrnáct let a stále se velmi dobře prodává. Valhallu si doposud zakoupilo ke třem milionům hráčů a série Assassin’s Creed je od Ubisoftu absolutně nejprodávanější franšíza. Psát recenzi je nyní dva měsíce od vydání celkem zbytečné, ale místo ní bych se rád věnoval svým poznámkám, zkušenostem a postřehům, které jsem nasbíral během hraní Assassin’s Creed Valhalla, již jsem před pár dny právě dokončil. A to speciálně vedle staršího Assassin’s Creed Odyssey z roku 2018, protože obě poslední velké hry řady mají mnoho společného. Mezi Odyssey a Valhallou ještě vyšlo mobilní RPG Assassin’s Creed: Rebellion.

Minulé Assassin’s Creed Odyssey jsem dokončil za 82 hodin, přičemž příběhové mise mi zabraly asi kolem 52 hodin. Velká to hra, což? Připomínám, že hlavní příběhová linka je v Odyssey rozdělena do 5 kapitol, jež ohraničují 76 hlavních misí (ty vedlejší a nepovinné nepočítám). Assassin’s Creed Valhalla již kapitoly nepoužívá, nýbrž je logicky členěna do 10 částí podle geografických oblastí, v nichž zrovna hrajete a jaké navštěvujete. Hlavních misí ve hře najdete trochu méně, tedy 63. I přes menší počet úkolů je ale Assassin’s Creed Valhalla o dost delším titulem! Celkově jsem v této hře strávil skoro 90 hodin a podle mých měření mi příběhové mise zabraly přes 60 hodin. To je od Odyssey nárůst kolem 8 hodin navíc. Valhalla tak od Odyssey převzala titul největší asasínské hry vůbec. Jenom pro porovnání a vzpomínku, samotný příběh prvního Assassin’s Creed z roku 2014 bez všech vedlejších aktivit mi zabral hodin 18.

Naopak nejmenším titulem Assassin’s Creed pro velké platformy je čtyři roky stará dobrodružná 2D plošinovka Assassin’s Creed Chronicles: India na 4-5 hodin. Poslední hry z univerza Assassin’s Creed si stejně jako další tituly od Ubisoftu na PC velmi užívám, protože to je jedna z mála velkých firem, která své produkty na počítače svědomitě upravuje. Nejsou to jen rychlé porty z konzolí, nýbrž vesměs vyladěné tituly, jež oplývají množstvím praktických funkcí. Oceňuji např. počitadlo herní doby a datum uložení u načtení pozice a možnost současného hybridního ovládání myší/klávesnicí i ovladačem. Jenom škoda, že páčka ovladače v tomto případě pouze supluje kurzor myši a nelze tudíž jednodušeji a přesněji skákat přímo po tlačítkách. Assassin’s Creed Valhalla je postavena na interním grafickém enginu AnvilNext, konkrétně na jeho druhé evoluci, která pohání nejen všechny díly Assassin’s Creed od Unity z roku 2014, ale i další značky jako Tom Clancy’s Ghost Recon, nedávné Immortals Fenyx Rising či připravovanou reedici Prince of Persia: The Sands of Time.

Jedná se vlastně o věrný nástroj celé série Assassin’s Creed, protože AnvilNext je následovníkem původního enginu Scimitar, jenž pohání první Assassin’s Creed. Poslední díly Assassin’s Creed jsou tak graficky opravdu nádherné, disponují dalekými výhledy a co je nejlepší, jsou na PC špičkově optimalizované. Všechny poslední tituly Assassin’s Creed s otevřeným světem mi na této sestavě při vyšším a náročnějším rozlišení WQHD 2560 x 1440 bodů naprosto v pohodě běhají kolem 50-60 FPS i na nejvyšší ultra nastavení grafiky, což je důkaz výtečného odladění hry. Takový Cyberpunk 2077 by se nejen od Valhally mohl z fleku dobré optimalizaci učit. Svědomitou péči ukazuje už jen praktický benchmark, jehož u Cyberpunku 2077 velmi postrádám. Tradiční a chvályhodné je také menu nastavení s vysvětlujícímu obrázky, ale jednu dobrou funkci z Odyssey ve Valhalle nenajdete. Při zapauzované hře již v menu nastavení nezobrazuje grafy a hodnoty FPS z posledních okamžiků hry, což je velká škoda.

I nadále nechybí postupně nabývající kodex jako taková encyklopedie celého světa a když už distributoři rezignovali na poctivé tištěné manuály, alespoň zde načtete velmi podrobný tutoriál. Ubisoft je asi nejvíce neblaze proslulý tím, že většinu svých her produkuje jak na kopírce. Jinak řečeno u svých největších a nejvýdělečnějších značek (Assassin’s Creed, Far Cry, Just Dance, Tom Clancy’s Ghost Recon, Tom Clancy’s Rainbow Six a Tom Clancy’s The Division) jeden díl stanoví šablonu, podle níž jsou pak vyráběny všechny následující tituly. Ani Assassin’s Creed Valhalla samozřejmě není výjimkou, protože je vesměs stejná co předešlé dva tituly. Všechny mají takřka stejné ovládání, prolínající se shodné vedlejší postavy (kupř. vědkyni Laylu Hassan), stejný styl prezentace, shodné nabídky, podobné ikonky v mapách, stejnou grafiku a naprosto identickou hratelnost. Někomu to fest vadí, ale já se klidně přiznám, že mně ani ne.

Alespoň vím, co kde je, nic nemusím hledat a také tuším, co mne čeká. Spíše si vychutnávám krásné exteriéry a stále solidní porci příběhu. A Assassin’s Creed Valhalla má opět velmi dobrý děj, do kterého kupodivu dobře pasuje i linka s Animem ze současnosti, což při začátcích celé série nebylo vždy pravidlem. Jako dodnes nepřekonaný díl považuji nejvýše hodnocený (Metacritic 91/100), renesanční Assassin’s Creed II z roku 2009 a z těch nových jsem si nejvíce oblíbil Assassin’s Creed Odyssey, nicméně ani Valhalla nemá nouzi o zajímavá rozuzlení a pěkné scény. Zcela poprvé lze ve Valhalle měnit protagonistu z muže na ženu a naopak kdykoli i v rozehrané hře (v Odyssey si vybíráte pohlaví jen jednou na úvod), nicméně jako vikingský bojovník mi daleko více sedí muž, takže jsem hrál za mužskou verzi Eivora. To je rozdíl oproti Odyssey, v níž jsem preferoval dívku Kassandru nejen protože je zkrátka daleko hezčí než Alexios, ale má pohlednější a elegantnější řetězení útoků.

Zatímco v Odyssey 56 % hráčů volí Alexia a 44 % Kassandru, tak u Valhally je to ještě více ve prospěch větší dávky testosteronu. Podle různých anket 2/3 až 3/4 volí mužského Eivora, čemuž se není co divit. Do prosluněného Řecka mi Kassandra tak nějak patří, ale že by se z drakkarů při nájezdech vyhrnuly namakané bojovnice a zlikvidovaly celou pevnost Anglánů, to si nějak nedovedu představit. Assassin’s Creed Valhalla opustila systém žoldáků, kteří po vás jdou, ovšem oproti Odyssey její foto režim obdržel nabídku obrazových filtrů. Odyssey je také Assassin’s Creed s největším světem vůbec, když nabízí rozlohu 145 km². Valhalla má svůj svět Norska, Anglie a části pobřežní Ameriky sice daleko menší o ploše 65 km², ale Odyssey do toho zahrnuje také prázdné mořské plochy. Navíc větší plocha není u Vikingů ani potřeba. Hlavně díky menším lokacím je Valhalla oproti předchůdci datově podstatně menší hrou (51 vs. 68 GB na disku).

Assassin’s Creed Valhalla je historicky vsazena mezi tři roky starý Origins, jenž začíná 49 let př. n. l., a kapesní odbočku Assassin’s Creed: Altaïr’s Chronicles z roku 2008 pro Nintendo DS. Ta se odehrává v roce 1190 n. l. Jen o rok později se z hlubin historie vynořuje slavný Altaïr Ibn-La’Ahad z prvního Assassin’s Creed (2014). Assassin’s Creed Valhalla načíná příběh v roce 872 n. l., tedy v období, kdy u nás českému knížectví vládl první doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. Oproti Odyssey se ve Valhalle musíte smířit s angličtinou, protože Ubisoft Valhallu do češtiny již nepřeložil (komunitní překlad se ale připravuje), a zatím u Vikingů chybí i znamenitý dějepisecký interaktivní exkurs Discovery Tour. Odyssey má nádherné moře, Valhalla zase krásný sníh a zimní severskou krajinu. A obě mají společné obrovské kvantum podobných aktivit, které vás unudí k smrti, pokud je nestřídáte. A propo, víte, že si v Norsku můžete prosekat led? Jen musí být průhledný a nezasněžený.

Letní helénská Assassin’s Creed Odyssey je příjemně teplá a občas v dialozích leckdy i úsměvná hra, zatímco norsko-anglická Valhalla kontruje pořádnou zimou, podstatně větší surovostí a herní náplní s větším důrazem na velké bitvy a akci. A to vše na pozadí opět parádně detailního a skvěle vykresleného svobodného světa na základě skutečných historických událostí. Ani technických chyb jsem více než měsíc po vydání, kdy jsem s Valhallou začal, již mnoho nezaregistroval, tedy až na pár totálních pádů na plochu a zacyklených postaviček v prostředí. Těsně po vydání to bylo prý mnohem horší. Tudíž bych Valhallu nedal na roveň dle mého stále krapítko povedenější, větší a hezčí Odyssey. V seriálu jménem Assassin’s Creed je nicméně Valhalla hlavně svým atraktivním zasazením do doby vikingských výbojů prostě dalším solidním dílem s otevřeným prostředím, byť jeho jádro je vlastně úplně stejné co starší tituly několik let nazpět. Po dohrání bych tak vytáhl sedmičku, o stupínek méně, než bych dal Odyssey.