Fracture se měl vytasit s neobvyklou a do jisté míry i s revoluční možností svobodně měnit terén kolem vás ve svůj prospěch, což se jí také vesměs dobře podařilo. Jenže i když je funkce formování prostředí sama o sobě zábavná, co naplat, že všechno ostatní už patří do šedivého průměru typizovaných futuristických stříleček, kterých je všude kolem spousty. Plitký příběh je vsazen do postapokaliptického světa budoucnosti, kdy se USA rozdělí politicky a fyzicky na dvě části, které proti sobě bojují.

Všechno pak probíhá v kulisách spíše jednodušších technických staveb ála svět v sérii Halo například. Velkou novinkou mělo být formování terénu využitelné v boji i dalším postupu. Je to vlastně druhotná funkce vaší víceúčelové zbraně, kterou stačí namířit na volnou přírodní plochu a stisknout spoušť, načež podle příslušného tlačítka se kus země buď propadne, nebo naopak zvedne do menšího kopečku. Obé lze několikráte opakovat, takže vyhloubený kráter, nebo postavený kopec může ještě dále růst.

V boji vám tato funkce kolikrát zachrání kůži, protože hlavním aspektem Fracture jsou všudypřítomné frenetické boje s kvantem stále se obnovujících nepřátelských vojáků, kteří jsou ale všichni úplně stejní, tedy kromě barevné aury, značící jejich výzbroj, popř. třídu. Protivníků je proti vám stále velké množství a něco jako kryt ve Fracture skoro neexistuje. Jediným a vlastně i vynuceným řešením je tak použít formování terénu a buď si vyhloubit kráter pro schování, nebo rychle kolem sebe vystavět ochranné kopečky proti kulkám.

Nicméně první možnost je praktičtější, protože nepřátelé dokážou mnohdy vámi vytvořené kopce zase snižovat. To je ale jejich snad jediná lepší schopnost, jinak je jejich inteligence velmi špatná. Kopce často nedokáží oběhnout a vůbec útočí zpravidla pouze na přímo, o nějakém obezřetném postupu jaktěživ neslyšeli. Při dalším postupu pak budete muset také používat snižování, nebo zvedání zeminy, protože vám posluží při překonávání vysokých zdí, nebo zpřístupňování podzemních tunelů.

Jinak je ale Fracture naprosto obyčejnou přímočarou futuristickou střílečkou, kdy v lineárním postupu máte vždy jediný úkol: vykostit okolní prostředí od nepřátelstva a dojít do další zamořené lokace. Ano, i např. Gears of War není v náplni jiná hra, ale ta alespoň exceluje skvělými Locusty, znamenitým designem prostředí, grafikou a kooperací i v kampani. Nic takového Fracture nenabízí, takže se během asi osmi hodin, za které hru dokončíte, poměrně rychle omrzí. Naštěstí je k mání ještě výhradně kompetitivní multiplayer přes internet, který je docela zábavný.

Fracture tak trpí tím, že kolem pěkné funkce s formováním terénu mající vliv na hratelnost, nedokázala postavit alespoň více fungující válečný svět, kdy vše ostatní jsme již dávno a lépe hráli. Nedá se sice říci, že je Fracture špatná hra, ale v dané konkurenci na moderních konzolích bych jí zařadil pouze někam mezi horší nadprůměr. Ze začátku se budete bavit možností ovlivňovat okolí kolem sebe a frenetickými souboji s množstvím efektů, po pár hodinách se ale všechno stále znovu opakuje a hra již začne hodně nudit.

Oficiální www stránka hry je zde a moje recenze s více informacemi na Games Tiscali zase tady.