Právě jsem dnes učinil první kroky v novém Driverovi a musím bohužel říci, že např. v porovnání s novým Tomb Raiderem se pokus o znovu oživení série zas tak dobře nepovedl, i když mimo tuto linku se jedná o vesměs solidní titul. Dost mě překvapilo, že zde nezůstala žádná výborná vlastnost prvních dvou dílů, totiž jednak špičkový režisérský režim, ve kterém jste si jednoduše mohli sestříhat vlastní replaye a také poměrně vtahující minihry, kdy jste jen unikali poldům, nebo stíhali zloducha v autě před vámi.

Podobně zcela chybí jakýkoli multiplayer, který jsem si na rozdělené obrazovce oblíbil u druhého dílu. Nedokážu prostě pochopit, proč tyto staré featurky prostě nové hry zcela ignorují a stávají se vesměs s čím dál tím více jednodušší. A to není jenom případ Drivera, ale třebas série Colin McRae Rally. Pamatuji na dvojku (vyšla na PSone a PC), která dovolovala přesně manuálně nastavit výšku, vzdálenost a úhel kamery zpoza vozu zcela dle chuti závodníka. Nic takového už další díly neobsahovaly, přičemž podobná udělátka moc času při vývoji navíc nezaberou.

Ale zpět k Driverovi. I když je možné mezi misemi jezdit po městě víceméně volně, chybí mi jednoduché menu s volbou free road, kdežto nový Driver obsahuje právě jen karierní režim, z kterého vás hra prakticky nikam nepustí. Jen konec a nebo restart mise. Něco jako hlavní nabídka zde prakticky neexistuje. Schválně jsem porovnal grafiku předchozího Driv3ra a toho nového. Posun je kupodivu opravdu znát, novinka má daleko jemnější textury, plynulejší obraz a reálnější práci se světly a stíny. Ovšem prostředí ve větší vzdálenosti stále citelně doskakuje.

Co je ale pro nás dobré, je stále větší podpora režimu 480p (laicky řečeno jemnější obrázek odpovídající zhruba počítačovému rozlišení 640×480 bodů), který zde ani v nové Laře nechybí. Jestliže tedy propojujete konzoli skrze komponentní kabel, uzříte ještě daleko jemnější a ostřejší obrázek, než jaký je standardně přes klasické AV kabely (cinch, scart). Zejména s tímto neprokládaným režimem vypadá grafika již velice slušně, přičemž hustota provozu je velmi značná, po ulicích se pohybuje mnoho obyvatel a do autíček je dobře vidět jak hlavní hrdina kroutí volantem.

Kolizní model, kdysi taková chlouba Drivera zde prakticky na chlup odpovídá předchůdci. Plechy odpadávají, ale nijak ochotně ani při silném nárazu. Co je ale na Driverovi kromě podpory progresivního scanu znamenité? Je to hudba! Zdejší klasické rockové fláky z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v první části hry jsou nejen působivé a čistě nahrané, ale hlavně naprosto dokonale vystihují atmosféru tehdejších let. Pozdější moderny v době skoro současné již tak uchu lahodící nejsou, nicméně hudba je zde asi nejlépe provedená část hry. Navíc si písničky v autech můžete libovolně přepínat.

Pěkný prvek tvoří vaše základny jakožto autoservisy parťáka Raye, kde si skladujete přivezené vozy, můžete je zde opravovat, tunit a přestříkávat, aby jste se vyhnuli pronásledované policii. Ovšem toto všechno je zpoplatněno, takže vydělané peníze z největší části strkáte právě sem. Dolárky se nechají vydělat jednak druhotnou nabídkou misí na mapě New Yorku, jejichž náplní jsou i různé závody přímo na ulicích metropole, nebo na zdejším závodním okruhu. Celá hra se vlastně takto nese ve smyslu plnění jednak úkolů pro podsvětí v hlavní dějové lince a druhak v mmožnosti mezi hlavními misemi si kdykoli odskočit splnit nějakou tu nepovinnou prácičku. Vše je navíc možné kdykoli přeskočit a věnovat se další zakázce.

Kdybych měl tento čtvrtý díl číselně zhodnotit, nedostal by ode rozhodně víc než 7/10, protože nový Driver mě zaujal o dost méně, než stejně starý Tomb Raider, přičemž je alespoň jasné, že tento díl řidiče je mnohem lepší svého předchůdce. Takže to sice nevypadá na opravdu špičkovou hru, nicméně to šacuji na solidní a veskrze nadprůměrný pokus o oživení skomírající série, ale díky přílišné jednoduchosti a mnohým chybějící prvkům z minulých dílů, opravdu jen nadprůměrný.

Oficiální www stránka Driver: Parallel Lines je zde.