Jestli něco Ubisoft opravdu umí, tak to jsou technicky dokonalé PC verze, jež nejsou žádnými konzolovými levobočky. Hry od Ubi umožňují mnoho voleb všeho možného, jak jsem psal zde (mrkněte na velkou fotogalerii všech obrazovek nastavení z PC verze). Velmi mě také zajímalo, jak PC verze vůbec poběží, protože si pamatuji na stále hodně nenažraný Tom Clancy’s Ghost Recon: Wildlands, byť ten je postavený na jiném enginu Anvil Next 2.0, zatímco Far Cry 5 na jádru Dunia, které prapůvodně vychází z CryEnginu od Cryteku. Když totiž Ubisoft od Cryteku odkoupil práva na značku Far Cry (to bylo po úspěšném vydání prvního Far Cry v roce 2004), součástí smlouvy a balíku byla také otevřená licence na CryEngine, jež Ubisoftu dovolovala více méně kompletní editaci kódu enginu pro vlastní potřeby.

Na Anvilu je postaven také nedávný Assassin’s Creed: Origins, nicméně jak jsem zjistil, Far Cry 5 je po stránce optimalizace ještě mnohem dál. Netroufnu se teď rozhodnout, která z těchto posledních her je hezčí, ale Far Cry 5 vypadá v dnešní konkurenci naprosto parádně a po grafické stránce se mu asi nedá nic vytknout. Mojí aktuální PC konfiguraci mám trvale uvedenou na této stránce, takže se pojďme podívat, jestli se můj kompík vůbec zapotil. Mám poměrně silný stroj, tak jsem se osmělil a rovnou veškeré nastavení grafiky vyhulil na nejvyšší hodnoty “Ultra”. Připomínám, že můj nový monitor má nativní rozlišení WQHD 2560 x 1440 bodů. Na toto nejvyšší nastavení si hra alokuje pouze 3,03 GB grafické paměti, přičemž moje karta má 8 GB, takže jí hra v datech vlastně ani moc nezatěžuje.

Far Cry 5 obsahuje velmi praktický integrovaný benchmark, tak jsem ho rovnou spustil. Jen pozor, pro relevantní údaje o počtu snímků je potřeba deaktivovat vertikální synchronizaci a zámek snímkové frekvence, protože jinak by hra uměle omezovala maximální dosažené snímkování. Nicméně nejdříve jsem benchmark spustil s aktivní synchronizací a zámkem, protože jsem je předtím zapomněl vypnout, a potom jsem test spustil ještě jednou bez těchto zapnutých propriet. Hra zprávu o benchmarku uloží do krásně zpracovaného HTML souboru na pevný disk, takže si jí můžeme prohlédnout z následujícího odkazu:

Jako předchozí je vpravo uveden test s těmi zapnutými omezovači, vlevo pak test s nastavením neomezující snímkovou frekvenci. V obou případech vše nastaveno na maximální “Ultra” nastavení. Průměrná snímkovací frekvence 80 FPS je v tomto nastavení naprosto vynikající důkaz nejen o vyspělosti Dunia enginu, ale hlavně dobré práce programátorů, protože svět je taktéž hodně rozsáhlý a plný různých animací jako v minulých hrách Ubisoftu, které ale tak výtečně rozhodně nejezdí. Po technické stránce je hra mistrovským kouskem, však se nechá ovládat najednou myší i ovladačem, tradičně příjemná je volná změna jedné ze tří obtížností kdykoli v průběhu hraní, ale mrzutý je pouze jediný ukládací profil pro hraní. Hra totiž neumožňuje rozjet třeba více kampaní, takže v rodině může být rozehraná pouze jediná instance a nikdo další si bez smazání současného postupu nezahraje. Podobně se profil smaže, i když si k sobě připojíte kamaráda do kooperace – silně omezené ukládání se Ubisoftu moc nepovedlo.

Někdy správně peprné jsou české titulky, kterým se ale občas nepovedlo vychytat všechny chyby, viz. např. hustá hrubka “kterí” a jež jsou někdy otrocky přeložené bez znalosti kontextu. Překladatel hru asi vůbec neviděl, ani si bohužel neuměl představit, co se v ní asi tak děje. Jinak je ale lokalizace velmi příjemná věc a jsem za ní určitě rád. Po stránce hratelnosti bych se osobně přidal k té kritizující skupině, jež Far Cry 5 bere jen za další identickou hru své série, jen zasazenou do nového prostředí a s novou zápletkou. Průchod hrou je totiž opravdu velmi podobný, neřku-li stejný jako všechny Far Cry tituly nedávné minulosti, nota bene i mnoho grafických prvků (jako např. ikonky) je úplně stejných co minule u Far Cry 4.

Ale své nesporné kvality hra bezesporu lehce obhájí: je vizuálně nádherná, technicky vytříbená, má obrovský, pohledný a živý svět, opět charismatické záporáky a doslova přetéká svobodou, volností a mnoha způsoby, co tady dělat. Jestli se tento recept Ubisoftu stále vyplácí, tak docela chápu, že na něm není třeba moc co měnit, i když na něj bude část hráčů neustále brblat. Jiným to ale zase vůbec nevadí.

Já jsem přesně to samé čekal a byl jsem si jistý, že i pátý díl bude s minulými tituly Far Cry spojený pořádně silnou pupeční šňůrou. A ani mi to nevadí, dokážu si tuto arkádově akční zábavu užít i tak. Ostatně, hry s obřím světem jsou vždy poměrně stereotypní (jasně, Grand Theft Auto V je mistrovská výjimka), to už jsem si zvykl. Asi bych tento příspěvek ukončil tím okřídlením tvrzením, že jestli vám Far Cry jako léta stejný koncept nesedí, tak vás nebude bavit ani pětka, ovšem pokud to máte naopak, tak se tu zblázníte radostí.