Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

sky team banner

 

Deskových her s leteckou tématikou jsou doslova plné mraky, pročež tento žánr je prakticky od konce padesátých let s nástupem proudové éry u hráčstva trvale oblíben. Nicméně letecké deskovky patří mezi zcela nejstarší herní žánry všech dob, však první stolní hry na motivy balonů, vzducholodí a letadel vznikly již na konci 19. století! První rozkvět zažily v období 1. světové války, kdy sloužily zejména k podněcování bojového ducha civilistů, ovšem hodně přes dvě tisícovky titulů historie značí, že každým rokem od doby prvních pionýrů letectví vychází pravidelně nespočet deskovek lehčích i těžších vzduchu. Mezi ně se řadí i aktuální novinka Sky Team, v níž se jako osádka dopravního letadla snažíte o přistání.

I v posledních letech se na našem trhu objevila celá řádka stolovek s leteckou tématikou, ať už to je přímé ovládání strojů nebo třeba manažerování aerolinek. Vzpomenu kupř. Pan Am (2020), Air Mail (2022), Connecting Flights (2022), řadu Fighters of the Pacific (2023), First in Flight (2023) či vzdušnou soubojovku Dogfight! (2023). Na úvod je třeba napsat, že Sky Team je výlučnou dvojkovkou, tedy hrou pro dva hráče, kdy jeden představuje pilota a druhý kopilota dopravního letounu. Hra vlastně pokrývá dvě poslední fáze letu podle Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO, tedy přiblížení (Approach) a přistání (Landing). A pokud přistání nezvládnete, takže nevyhrajete partii, zažijete i třetí, nechtěnou fázi nárazu (Post-Impact).

 

  • Platforma: stoly a podlahy
  • Datum vydání: 10/2023 (česká verze 3/2024)
  • Výrobce: Le Scorpion Masqué (Kanada)
  • Vydavatel: Le Scorpion Masqué (Kanada)
  • Český distributor: ADC Blackfire Entertainment
  • Žánr: rychlá kooperativní kostková hra
  • Česká lokalizace: ano
  • Multiplayer: ano (1-2), sólo neoficiálně
  • Herní doba: 20 minut
  • Přístupnost: 12+
  • Hmotnost krabice: 0,5 kg
  • Rozměry krabice: 254 x 188 x 52 mm (v x š x h)
  • Cena: od 675,-

 

Sky Team i oko pohladí

Pohledné ilustrace Sky Teamu má na svědomí francouzsko-americká dvojka ilustrátorů Adrien Rives a Eric Hibbeler, kteří se malbě deskovek věnují teprve několik let. Nicméně jejich kresbičky dále najdete kupř. na titulech jako je My Father’s Work, Terror Below a Trekking Through History (česká verze jako Výpravy do minulosti od Blackfire). A Eric si již vyzkoušel letecké zasazení v titulu Yukon Airways z roku 2019. Autorem je taktéž Francouz, mladý a jak vidno nápaditý Luc Rémond, který dříve navrhl známé a solidní kousky jako je Alpina (v češtině přinese Hras), Ancient Knowledge (plánují REXhry) či Splito (česky od Tlama Games). Základní mechanikou, kolem které celý Sky Team oblétává, je házení a umisťování klasických šestistěnných kostek, jichž má každý z pilotů kvarteto.

První výhodou Sky Teamu je rychlá příprava, jež zabere jen pár minut. Herní plán je dvouvrstvý, takže na něm nahoře drží kostky i žetonky a dole je zase nadzvednutý, takže lze pod něj pohodlně zasouvat proužky ukazatelů přiblížení a výšky. Ani na stole vám Sky Team nezabere mnoho místa a podobně i velikost bedýnky (viz tabulka nahoře) je stále vhodná i na nějaké to cestování. Jelikož je Sky Team kooperativní, měli byste se vždy na začátku každého ze sedmi kol přistání (co jedno kolo, to 1000 stop klesání) společně domluvit, na co se zaměříte. Při hraní totiž máte úplně mlčet, což je pravidlo, jaké se mi zrovna moc nezamlouvá a ani jsme ho nedodržovali. Jakkoli je jinak hra věrná činnostem potřebným pro přistání letounu, tady je to úplně naopak, protože piloti při letu spolu samozřejmě výrazně komunikují a pomáhají si.

 

 

Základ je dodržet pravidlo, že se váš spoluhráč nesmí dopředu dozvědět o vašich hodnotách na kostkách. Kostkami totiž hodíte tajně za svojí zástěnou, kde je pak držíte v zákrytu. Takže jsme se s kopilotem při hře raději normálně bavili, co uděláme, ale jen v obecné rovině. Sice se tím hra možná malinko zjednodušila, ale bavila nás o to víc, když jsme se mohli společně rozčilovat, jak jsme to zase pěkně napálili do země, nebo přeletěli letiště. Pravidla jsou přitom velice jednoduchá a zažijete je do jedné dvou partií. Herní plán velice zjednodušeně představuje palubní desku dopravního letounu. Na ní jsou políčka pro umístění kostek, tedy sedm různých akcíOranžová políčka jsou akce kopilota, modrá pilota a oranžovo modrá pro oba. Tudíž oranžový kopilot nemůže umisťovat své kostky na modrá pole a opačně.

Každé kolo máte k dispozici čtyři kostky, takže nemůžete zvolit úplně všechny akce, ale jen některé. Dvě z akcí jsou přitom povinné, takže pokud vám na ně nezbude kostka, dojde k pádu a prohráváte. Také se nám stalo, že jeden z osádky na povinné pole zapomněl, umístil poslední kostku jinam a spadli jsme. Povinné akce znamenají ovládání přípustí motorů a podélné řízení letounu, aby nedošlo k jeho velkému náklonu a tím i k havárii. Právě akce motorů je asi to nejtěžší na uvědomění v celé hře, s čímž mají hlavně ženy velké problémy. Motory mají jedno modré a jedno oranžové políčko. Důležitý je součet hodnot na kostkách, s nímž si ovládáte rychlost letounu. K motorům patří půlkulatá stupnice aerodynamiky, na níž je taktéž modrý a oranžový ukazatel.

 

 

Smyslem akce motorů je řízení rychlosti přibližování k letišti, což indikuje ten nahoře zmíněný proužek přiblížení (to je ten levý pásek s letadélky). Tento proužek zjednodušeně ukazuje jednak jak daleko se od letiště nacházíte a také kolik letounů čeká v sestupové řadě na přistání před vámi. Představte si jej jako výhled z kokpitu při klesání, kdy v dálce visíte runway a před vámi několik letadel, která dosednou dříve. Vy se totiž jinou akcí radiostanice potřebujete zbavit všech žetonků letadel na proužku před vámi. To opět obstará hodnota na kostce, podle které odstraníte letadlo z políčka vzdáleného o stejnou hodnotu od kraje herního plánu. Jinými slovy, pokud byste se chtěli zbavit letadla na druhém políčku proužku přiblížení, potřebujete do políčka akce radiostanice umístit kostku s číslem 2.

Jakmile se totiž zbavíte letadel alespoň na nejbližších políčcích proužku přiblížení, můžete se k letišti rychleji přiblížit, což znamená posun pásku pod herní plán buď o nic, nebo o jedno či dvě pole. A tuto rychlost si řídíte součtem hodnot oranžové a modré kostky na políčkách akce motory. Znovu opakuji, že si nemůžete prozrazovat své hodnoty kostek za zástěnami, tak je to vždy trochu loterie, o kolik či vůbec se k letišti přiblížíte. Ano, Sky Team je hodně o štěstí a náhodě, to je jistý fakt. Ale díky tomu je to hodně napínavá a někdy až v dobrém frustrující hra. Když se vrátím k motorům, tak pokud je součet kostek nižší než číslo u modrého ukazatele, k letišti se vůbec neposunete. Což se hodí, pokud máte kupř. na prvním políčku od plánu ještě mrcasící se letadlo.

 

 

Kdybyste totiž proužek posunuli i s tímto letadlem, že by narazilo do okraje herního plánu, srazili jste se ním ve vzduchu a konec. Analogicky, když trefíte součet kostek mezi modrý a oranžový ukazatel, posunete se k letisku o jedno pole. A pokud budete mít vyšší součet nad oranžovou šipčičku, tak dokonce o dvě políčka. A to je dobré zase kupř. pro přeskočení polí se symbolem černých kostek. Ty vám do volného sestupu hází vidle, protože za každý hod černé kostky se na hodnotou příslušné políčko umístí další letadlo, takže se jich pak hůře a pomaleji zbavujete. Právě poměr, jak jsou od sebe vzdálené oba ukazatele, je naprosto klíčový! Tím hra vlastně simuluje turbulence, vzdušné proudy a vliv odporu vysunutého podvozku a vztlakových klapek na sestup letounu, o hustotě letadel okolo letiště nemluvě.

Oba ukazatele totiž posouváte dalšími akcemi. Pilot postupně na třikrát vysunuje podvozek (levé, pravé a přední kolo – dobře, to je také trochu přitažené za vlasy) a kopilot podobně vysouvá vztlakové klapky (dvě na každém křídle). Za každou takovou kostku se buď modrý nebo oranžový ukazatel posune o jednu hodnotu vpřed. Když to pak jako my krapet přeženete a klapky vysunete moc brzo, čímž se oranžová šipka posune až za 11, na posun k letišti o dvě políčka pak potřebujete součet kostek 6+6, což už se dost špatně hází! Nesmíte totiž letiště přeletět, takže na konci hry nesmí dojít proužek výšky dříve než proužek přiblížení. Proužek výšky se automaticky zatahuje po sedm kol pod herní plán, proužek přiblížení si štelujete rychlostí vašich motorů. Ano, těch možností, jak sebou fláknout o zem je tady celá řádka.

 

 

Do toho ještě pilot musí brzdit (simulace obracečů tahu a podvozkových brzd), což je zase půlkulatá stupnice s červenou šipčičkou. Tedy není to úplně povinné, ale pokud umisťování modrých kostek na brzdy opomenete, můžete se ve finální fázi dojezdu po runwayi dost divit. V posledním kole (pokud do něj vůbec doletíte) totiž musí být součet kostek motorů menší, než je aktuální pozice červeného ukazatele. Jinak jste přejeli přistávací plochu a prohra, konec hry. Další akce soustředění sice navenek působí jako z nouze ctnost, ale je velmi praktická, i když jí vesměs využijete hlavně v případech, kdy vám zbyde nevyužitá kostka. Díky ní si do zásoby přidáte žetonek kafe, jenž pak můžete kdykoli využít pro změnu hodnoty na kostce o +-1. V některých scénářích pak najdete i žetony nového hodu, s nimiž máte možnost znovu hodit svými nepoužitými kostkami. Když si všechny požadavky na správné přistání zopakujeme, tak:

 

  1. na proužku přiblížení nesmí zůstat žádné letouny (máte volnou trasu k letišti)
  2. všechny klapky a celý podvozek musí být vysunuty
  3. náklon máte v horizontální poloze
  4. motory mají tah pod ukazatel brzd (zvládáte brzdit motory)

 

Kromě motorů je druhou povinnou akcí udržování náklonu, což indikuje úplně boží průhledný umělý horizont. Na rozdíl od motorů se hodnoty na dvou kostkách od pilota a kopilota nesčítají, ale nižší kostka se odečítá od vyšší. Přitom rozdíl musí být maximálně 2, jinak havarujete. Jeden dá kostku 3 a když druhý zareaguje třeba kostkou 5, letadlo se nakloní směrem k vyšší hodnotě. 6 by pak znamenala pád po křídle do země. Náklon tak může být při hře různý (opět dobrá simulace poryvů větru při přiblížení), ale to poslední kolo ho musíte vyrovnat do přesně horizontální pozice, jinak havárka, konec. Asi jste z výše uvedeného pěkně v pejru a myslíte si, že je Sky Team ukrutně těžký. Zažít si těch sedm akcí je ale velmi rychlé (snad až na ty motory, dámy prominou).

 

 

Jste ve vývrtce, ani nevíte jak

Nicméně se mi velmi líbí, že Sky Team je již na základní letiště Montreal náročnou hrou, byť často ovlivněnou náhodou špatných hodnot na kostkách. Snad dvakrát se nám stalo, že již v prvním kole, kdy jsme neměli k dispozici možnost přehazování kostek či kafíčka, jsme na náklon dali kostky 2 a 6, načež jsme hned havarovali, aniž bychom to nějak mohli ovlivnit. Je to ale malá a pochopitelná daň za to napětí, kdy nevíte, jaké hodnoty dodá váš kolega. Dobrý nápad na snížení vlivu náhody je volitelná domluva, kdy oba umisťujete kostky (vždy se střídáte po jedné) výhradně od nejnižší hodnoty po nejvyšší. Pak lze lépe odhadovat čísla na kostkách spolupilota. Jakmile precizně přistanete v Montrealu, teprve pak se celá hra více otevře a nabídne na svoji nízkou cenu i malou velikost naprosto nepřeberné množství funkcí, jaké mi vyrazily dech!

Nejenže v balení najdete proužky pro jedenáct světových letišť (např. London-Heathrow, Tokyo-Haneda, islandský Keflavík či naši Ruzyni) na jednadvacet scénářů ve čtyřech obtížnostech, ale i další prvky jak pro snížení, tak i zvýšení obtížnosti. Autor se snažil ozvláštnit letiště o typické vlastnosti, jaké tam panují. Nad Tokiem vás čeká dlouhá táhlá zatáčka před dosednutím, kolem Londýna panuje masivní letecký provoz (ano, házíte černou kostkou a přidáváte další a další letadélka) nebo přes vánici a mlhu nevidíte runway. Podle obtížnosti různá letiště přidávají do hry různé nové prvky, jako je silný vítr do zad (komplikuje vám náklon), únik paliva (nová akce stupnice paliva), nebo zledovatělá přistávací plocha. Výtečný je ale takový stážista jehož musíte za letu vyškolit.

 

sky team art

 

Jeho nová akce vyžaduje za kostku odnímání jeho žetonů s číslem, což vám sice zpomaluje nutné akce na herním plánu, ale každou odebranou visačku můžete posléze použít jako další kostku. A to není všechno. V češtině je k bezplatnému stažení k dispozici PDF obsah s dalšími letišti (přistání v Antarktidě je labůžo!) a s novými výzvami na těch původních (dole v boxu máte také odkazy). Sky Team se velmi hodí i pro sólo hraní, až se divím, že ho autor sám nezařadil. A tak jako vždy pomohla komunita. Sólo režimů je hned několik, přitom i ten nejobyčejnější je zábavný. Jako jediný hráč hrajete za oba piloty. Na začátku kola hodíte všemi kostkami začínajícího pilota, tedy všemi oranžovými nebo modrými. Umístíte první kostku začínajícího a před umístěním kostky druhého pilota s ní teprve nyní hodíte a pak umístíte.

Tím je simulován fakt, že neznáte hodnoty kostek vašeho spoluhráče. Už jen na základě této mini úpravy lze Sky Team hrát velmi dobře i v osamocení. Drobnou výtku bych měl k pidi žetonům ovládání podvozku a klapek, které se navíc ve výřezech rády příčí. Mohly být jako šipky aerodynamiky a brzd ze dřeva, což by bylo praktičtější. Na druhou stranu buďme rádi za průhledný umělý horizont s natištěnou siluetou letadla, protože první edice měla volnou samolepku, jakou jste si museli sami nalepit. A majitelé si stěžovali, že samolepka úplně nesedí a hyzdí ji vzduchové bubliny. Jinak je dle mého Sky Team nejlepší dvojkovkou, jakou jsem kdy hrál, jež se líbí se úplně všem: mladým, starým, hráčům i nehráčům, a dokonce i ženám, které jinak letectví vůbec nerozumí!

 

 

Ostatně se nepamatuji, že bychom nějakou novou hru hráli v kuse každý den po celý týden jako Sky Team. Tato chytrá deskovka nestojí moc, je skladná na cesty i na stole, rychle ji připravíte i sklidíte, má jednoduchá pravidla, je náročná, a hlavně brutus napínavá. Oceňuji, že distributor Blackfire pro domácí verzi přizval jako konzultanta Vladimíra Nekvasila z Úřadu pro civilní letectví alias Kubrta a kvituji i originální francouzské vydavatelství, že se snažilo co nejvíce omezit plast při výrobě. Krabice je tak svázána pouze malými nálepkami a nikoli ve fólii, uvnitř je pouze jeden sáček z recyklovaného papíru a krom horizontu a kostek jinak vůbec žádný plast!

Vytknul bych jí jen úplné drobnosti, jako ty nepraktické žetonky klapek a podvozku, občas až moc velký vliv náhody, chybějící ofiko sólo režim či „naprosto trestuhodné opomenutí” zásadních letišť typu nepálské Lukly, portugalské Madeiry nebo francouzského Courchevelu. Ale ty možná ještě dodá ke stažení výrobce nebo fandové. Každopádně jestli hledáte kratší, menší, levnou, ale i tak stále dost promakanou deskovku pro jednoho až dva hráče, Sky Team je to nejlepší, s čím si můžete v pohodlí domova pěkně popadat, občas i zalétat a sem tam dokonce i přistát!

 

Hodnocení GamesBlogu: 10/10