Recenze Fast & Furious Crossroads – pokažená reputace

Kdo by neznal zábavní produkty Fast & Furious, u nás překládané jako Rychle & zběsile? Schválně píšu produkty, protože to dávno není jen v našich končinách asi nejznámější filmová akční série (sedm hlavních snímků + 1 filmová odbočka 2001 až 2019), ale také dva krátké filmy (2003/2009), animovaný televizní seriál s osmi epizodami z minulého roku, zábavní park v Hollywoodu, série licencovaných hraček, putovní řidičská arénová show či velká řada interaktivních her včetně současné novinky Fast & Furious Crossroads. Fast & Furious je i dnes zkrátka jeden z nejvýdělečnějších produktů zábavního průmyslu vůbec.

Fast & Furious Crossroads jako třetí v pořadí

První oficiální a licencovaná hra vyšla v roce 2004, tedy zhruba rok po druhém filmovém dílu 2 Fast 2 Furious, ale je zajímavé, že to byl pouze arkádový automat. Naprosté žně série Fast & Furious zažívá na mobilních platformách, čímž myslím telefony a nikoli cestovní konzole, protože mobilních hříček na motivy Fast & Furious také od roku 2004 vyšlo skoro na dvě desítky! Většina her se pro svoji náplň samozřejmě inspirovala zejména u zavedených herních značek typu Driver, Need for Speed a Midnight Club, přičemž stejné závodní mechaniky napasovaly na dramatický příběh ze světa Fast & Furious.

Na velké a domácí herní stroje zrovna moc her na téma Fast & Furious nevyšlo, protože většina výrobců nevalných kvalit dává přednost mobilním hříčkám s mikrotransakcemi, na které snáze chytnete největší publikum, zatímco všechny pokusy o velké hry naprosto ztroskotaly. První pokus The Fast and the Furious, shodou okolností od stejného producenta Namco Bandai, jaký vydal i aktuální Fast & Furious Crossroads, vyrobil zkušený britský Eutechnix pro PS2/PSP v roce 2006. Byla to vlastně příběhová variace na jeho starší arkádovou a tunerskou závodničku SRS: Street Racing Syndicate vydanou o dva roky dříve. S průměrem 6/10 to byla sice slabota, ale dodnes bohužel také nejkvalitnější rychlá a zběsilá hra.

Před sedmi lety vyšla teprve druhá velká hra Fast & Furious: Showdown pro 3DS/PC/PS3/WiiU/X360 od neznámého skotského studia Firebrand Games v produkci Activision. To byla naprostá katastrofa s průměrem 2/10 a pokud nepočítáme mody pro Forzu Horizon 2 a Rocket League, tak právě vydaná hra Fast & Furious Crossroads je teprve třetím velkým herním titulem značky, který má navázat na špatnou reputaci takřka všech her s licencí Fast & Furious. Jak jsem předeslal, franšízu si zakoupil opět distributor Namco Bandai a jelikož londýnskému studiu Slightly Mad pomáhá s vydáváním série Project CARS (příchozí třetí díl produkuje také), jako autory si zvolil právě tyto velezkušené závodní tvůrce, mezi nimiž pracuje i mnoho českých vývojářů.

Plešáč a Španělka

Fast & Furious Crossroads přímo nenavazuje a nekopíruje žádný filmový díl, protože si jde vlastní cestou zbrusu nové zápletky, v níž ovšem přímo sami sebe hrají někteří hlavní herci z filmové série. Takže tu uvidíte Vina Diesela jako Dominica Torretta či Michelle Rodriguez v roli Letty Ortiz + celý zástup zcela nových postav, které se v univerzu Fast & Furious nikdy neobjevily. Oba jsou si docela podobní, přičemž se sami také nadabovali. Hra měla původně doprovodit a zpropagovat nový devátý díl hlavní filmové linky pojmenovaný zkratkou F9, ale to se kvůli koroně nepovedlo, protože snímek nakonec dorazí až v dubnu příští rok, nicméně hra byla i přesto vydána již letos.

Slightly Mad sice vedli celý vývoj, ale pomáhalo jim i herní studio Tigon z Washingtonu samotného Vina Diesela, které se podílí na všech herních titulech, v nichž vznětový Vin účinkuje. Zápletka je samozřejmě velmi povrchní, když v ní parta kamarádů bojuje proti mezinárodnímu zločineckému gangu Tadakhul, jemuž jeden z přátel dluží peníze. Při hraní, jež je v příběhové kampani pro jednoho hráče nataženo skrze 32 scén (úrovní) pak budete naprosto klasicky, obyčejně a genericky jezdit vesměs v naprosto nenápaditých a těžce nudných misích, jaké jsme viděli a hráli mnohokrát. Zdejší velmi slabý odvar na styl ikonických sérií typu Drivera, Italian Job nebo Stuntmana nenabízí zdaleka tak zábavné jízdy.

Pouze z A do B

Všechny scény jsou striktně lineární a přesně nalajnované, takže v nich buď máte někam dojet (to zcela nejčastěji a většinou v časovém limitu), vyhrát závod proti slabému počtu protivníků, případně někomu ujet nebo naopak někoho dohnat a pomocí z Burnoutu známých takedownů ho naprat do překážek kolem silnic. A to všechno v průměrné až odpudivé grafice staré pěkných pár let a v nevýrazných exteriérech vložených do Atén, Barcelony, Maroka a New Orleans. Vůbec není vidět, že hru pohání špičkový Madness engine, tedy stejné jádro jako sérii Project CARS. Kamera je pouze jedna jediná a ještě zbytečně blízko těsně za vozem, takže není dobře vidět dopředu, načež se nepřátelská auta, která jen tušíte na stranách, velmi obtížně sundávají.

Osvěžující je snad jen občasná možnost přepínání až mezi čtyřmi jezdci z party hlavních hrdinů při jízdě, kdy tak využijete jejich automobily s trochu jinými gadgety, jichž je na výběr třináct. Např. v úvodní misi, kdy ještě docela zajímavě stíháte unikátní obrněné vozidlo podobné Batmobilu, za Dominica využijete vysouvací čepele z nábojů kol, zatímco jeho parťačka Letty vystřeluje ničící kotvičku. Nemůže chybět obligátní nitro, jež se samo pomalu doplňuje, ale opět ho máte k dispozici pouze, když vám hra dovolí. Při jízdě lze jen výjimečně někam svobodně odbočit, protože lokace jsou svázané mantinely svítících šipek, které vám zahrazují a ukazují cestu, což je dávno přežitá mechanika, když se dnes preferuje daleko otevřenější svět.

Zase tu alespoň nezabloudíte, protože cestu vpřed vám ještě ukazují další šipkové ukazatele se vzdáleností do další změny směru, zatímco cíl vidíte již zdálky jako vysoký světelný kužel. Opravdu, nějaké přemýšlení či navigaci po vás hra nechce ani v nejmenším. Filmový nádech mají zaručit velmi časté a dlouhé střihové sekvence opět v nic moc grafice, jenže i ty jsou zbytečně natahované, nudné, nic pořádného se v nich neděje a ještě navíc nejdou přeskočit ani při opakování scén! I když si nelze žádným způsobem nastavit obtížnost, tak mi jízdy připadly hodně jednoduché, všechno až na pár výjimek jsem zajel na poprvé, samozřejmě s ovladačem, protože hra nic jiného nezná a přizpůsobit si ovládání také nijak nelze.

Všech těch dvaatřicet úrovní jsem dojel za jediný večer, odhadem za čtyři až pět hodin, pak už vám zbývá jen týmový kompetitivní online multiplayer, kdy tři týmy po třech řidičích jako zloduši, hrdinové a policisté proti sobě bojují a závodí s auty, která mají různé schopnosti od raketometu po zmíněnou kotvičku. Nutno říci, že mulťák prakticky nikdo nejezdí a tak jsem stihl jen jednu lagující seanci, pak už mi s čekáním na ostatní došla trpělivost.

Káry z filmů přítomny

Chválím ale solidní vozový park s necelou čtyřicítkou vehiklů (v kampani jsou vozy pevně dané) a s důrazem na krásné klasické americké muscle cars, nicméně část z tohoto počtu jsou smyšlené fantasy automobily. Jízdní model je samozřejmě přísně arkádový a trochu rozlétaný, auta se neřídí moc přesně, ovšem tomuto primitivnímu projevu, který se blíží starým dílům Need for Speed či Test Drive, si za chvíli asi zvyknete. To větším oříškem je místy hodně hustá doprava, která navíc dělá psí kusy. Kolikrát jsem viděl např. autobus, jenž to na křižovatce střihnul do zatáčky asi stovkou a napral to do projíždějícího náklaďáku.

Fast & Furious Crossroads je jak typická hra na objednávku. Je to na dnešní dobu hodně prostá, zaostalá a zastaralá filmová závodní arkáda, kterou vezmou do kapsy klidně i miníci ze starého Italian Jobu pro první PlayStation, jemuž je devatenáct let. Je tu pouze automat, HUD prakticky neexistuje, takže ani netušíte, jakou rychlostí zrovna jedete, a tak moc nechápu, co na čtyřhodinové hře s hnusnou grafikou zabírá více než 80 GB na disku? Asi ta zoufale nudná videa… Doposud jsem za nejhorší hru Slightly Mad Studios považoval osm let starý Test Drive: Ferrari Racing Legends pro PC/PS3/X360, ale to už není pravda.

Na novém Fast & Furious Crossroads můžu pochválit kromě té solidní garáže (tu ale oceníte pouze v multiplayeru) a střídání postav přímo za jízdy již jen povedenou hudbu z pera kvalitního skladatele Stephena Baysteda a postupně přibývající foto album se šedesáti políčky zajímavých obrázků a informací o světě Fast & Furious. Ani ta necelá dvacítka českých vývojářů, jež se na další příšerné hře ze světa Fast & Furious podílela, si svůj nový titul jistě za rámeček nedá, pročež mne opravdu zaujala naprosto neadekvátní až lichvářská cenovka skoro 1.600,- za PC verzi, přičemž konzolovky jsou ještě dražší!

Hodnocení GamesBlogu: 3/10