Nezávislý blog Michala Jonáše o hrách všeho druhu

 

Když angličtí vývojáři a distributoři Codemasters představili svoji novou značku ONRUSH, možná jste si mysleli, že se dočkáme nástupce úspěšné série Motorstorm, jejíž poslední pátý díl vyšel už před šesti lety. Oba tituly jsou si ale nakonec hodně vzdálené, a i když je ONRUSH svým pojetím Motorstormu malinko podobný, při tryskové jízdě na trati je již naprosto odlišný. Jak to? Tu největší jobovku tedy raději vypustím hned na začátku, pokud jste ji doposud nezaregistrovali, protože ONRUSH není závodní hra, nýbrž do klání více hráčů směřovaná týmová bojová hra v automobilech a na motorkách, takže se tu vůbec nezávodí.

Pravda, že veškeré tiskové materiály a videa o klasických závodech do cíle o umístění nikdy ani nepíply, nicméně asi jsem nebyl sám, když jsem doufal, že se přece jenom do plné verze tyto soutěže dostanou. Nikoli. Zkrátka a dobře se v ONRUSH vůbec nezávodí a ve všech formách jízdy ani není úkolem dojet první do cíle. Protože ani ten cíl tu stejně žádný nenajdete… Nemůžu tudíž hře upřít snahu o zcela jiné uchopení žánru závodních arkád, nicméně už si nejsem tolik jistý, jestli to tentokrát není slepá cesta.

 

První práce v nové práci

ONRUSH je první dítko bývalých členů Evolution Studios, tedy autorů Motorstormu a DriveClubu, pod hlavičkou Codemasters. Když v Evolution Studios na začátku roku 2016 stáhli rolety a zavřeli krám, ihned se technických zaměstnanců ujali Codemasters, kam přešel prakticky celý vývojový tým v čele s Paulem Rustchynskym, který šéfoval vývoji DriveClubu i několika titulům ze série Motorstorm. ONRUSH by měl být právě nápad nového týmu veteránů z Evolutionu, čímž mířím k tomu, že zhruba jen dvouletý vývoj nedovolil vytvořit větší a rozsáhlejší hru. Protože ani toho obsahu v ONRUSH není zrovna mnoho.

 

Oranžové ikonky jsou vozy protivníků, jež musíte nabourávat

 

Kupodivu si ONRUSH z obou zmíněných starších sérií nebere prakticky nic, zatímco inspiraci nová značka našla z naprosto překvapivé strany: z bojovek Street Fighter! Tvůrci chtěli něco podobně živelného napasovat do arkádové automobilové hry, v níž nebudete závodit, ale bojovat. I když ONRUSH není výhradně multiplayerovou hrou, pro jednoho samotného hráče nemá moc co nabídnout, protože své závody (pardon, souboje na kolech) směřuje striktně do týmových klání. Nikdy tu nejezdíte sami za sebe, nýbrž za tým, ať už je složený z umělých spolujezdců či živých hráčů.

 

Dědictví Burnoutu

Pouhé čtvero různých typů soutěží se nejen ojezdí už za pár seancí, ale bohužel nenabízí ani velkou rozmanitost. Letmý start na jednu z dvanácti tratí ve stylu Motorstormu vhodí vždy dva týmy po šesti vozidlech, přičemž obě skupiny automobilů se snaží podle různého zadání vyřadit nepřátelský tým a ukončit tak celou jízdu. Základním úkolem hry není ani jet co nejrychleji či se držet vpředu, nýbrž „sestřelovat“ nepřátelská vozidla z boku dobře mířenými takedowny. Nejenže tím dočasně oslabíte nepřátelský tým, ale navíc si okamžitě naplníte stupnici nitra, jež je tady ale jen první stupeň zběsilé jízdy. Už mnohem pomaleji si nabíjíte další stupeň ultra šílené rychlosti zvané Rush, jenž vás doslova vystřelí vpřed.

 

Tratě jsou příjemně široké, ale všechny na jedno brdo

 

Jízdu ale z mého pohledu sužuje hned několik problémů, které musíte za té vysoké rychlosti chtě nechtě řešit. Rozdávání bodyčeků je v ONRUSH snad až zbytečně obtížné, protože nepřátelská auta je velmi těžké vůbec dohnat, natož je v tom šíleném trysku ještě sestřelovat. Aby toho chaosu na scéně nebylo málo, tak se na trať všude kolem vás pravidelně a ve značném množství obnovují generická vozidla „civilního provozu“, jež akorát cloní a překážejí. Sice je rozstřelíte klidně i malým nabráním zezadu, za což je alespoň drobný příspěvek do nitra, jenže to nedokáže vyvážit jejich otravnost, kdy jako sršeň na lovu potřebujete dostihnout macatého trubce s plnými nádržemi medu, ale stále a stále se musíte proplétat dotěrným hejnem malých much, které vám nedá pokoje.

Zejména v seancích s umělými jezdci si hra stejně výsledek zápasu tak nějak řídí podle sebe, protože kolikrát ani nemusíte nikoho nabrat a stejně váš tým lehce zvítězí. A naopak se vám jindy povedou tři-čtyři sestřely, což už je solidní zářez, ale stejně váš tým prohraje, protože ostatní prostě jedou tužku a vůbec vás nepodpoří. Ani jeden typ jízdy mi nepřišel nějak extra zábavný ani napínavý. Jako první si vyzkoušíte Overdrive, který je velmi prostý. Prostě jen musíte se svým týmem likvidovat protivníky a co nejvíce doplňovat nitro, čímž do týmové kasičky sbíráte hodnotící bodíky. Jezdí se několik kol a vítěz majoritního počtu kol celý zápas vyhrává.

 

Výběr z turnajů v kampani Superstar

 

Countdown je pak svérázná varianta na klasické arkádové závody s průjezdními body, jež navyšují časový limit. Zde musíte projíždět co největším počtem svítících branek, samozřejmě za neustálé povinnosti drcení soupeřů co to jde. Každá branka opět do společné týmové kasičky navyšuje ubíhající časový limit. Také se jede na několik kol, a jakmile jednomu týmu dojde v kole čas, prohrává. V rámci režimu Switch vám po vašem sestřelu hra změní vozidlo na jinou třídu, přičemž máte tři životy (jinak se tady běžně obnovujete až do konce zápasu) a poslední Lockdown před vás rozsvítí pohyblivý barevný kruh, do něhož se musíte s týmem nasáčkovat a naopak vytlačovat nepřátelské stroje ven.

 

Kotel na trati

Jestli v něčem ONRUSH exceluje, je to obrovitá živelnost jízd a naprostý chaos a masakr na trati, kdy kolikrát nedokážete vůbec rozpoznat, kdo je váš a kdo protivník. Skoro vždy jedete v hučícím úlu klidně dvou desítek vozidel, kdy se každým okamžikem někdo fatálně rozšrotuje. Po obnovení vás hra přenese zpátky do chumlu, takže nemusíte nikoho zdlouhavě dojíždět, a i když se opozdíte, jedním tlačítkem se také můžete teleportovat vpřed do kotle. Jakkoli hra nabízí kampaň pro jednoho až šest kooperujících hráčů nazvanou Superstar, ve své podstatě jde pouze o pět balíčků namíchaných zápasů napříč všemi typy a lokacemi se zvyšující se obtížností. Nostalgicky vzpomínám na žijící prašný festival v Motorstormu, kde jste obdrželi visačky jako vstupenky na každý nový závod. Nyní tvůrci prostě jen splácali několik balíků jízd do pěti knedlíků bez jakékoli omáčky okolo.

 

Herní režimy v ONRUSH

 

Namíchat si samozřejmě lze i vlastní zápas, v tom případě si vybíráte z pěti obtížností, zmíněných dvanácti tratí a dokonce si můžete nastavit grafický styl jednoho z ročních období + devět předvoleb denní doby od úsvitu po noční jízdu. Až na první Motorstorm mají všechny jeho novější díly rozdělenou obrazovku. Tvůrci z Evolution Studios lokální multiplayer sice dobře znají, ale ONRUSH má kromě té kooperace pouze online multiplayer pro 2 x 6 hráčů, jemuž se věnuje poslední režim zápasů rozdělený na hodnocené a rychlé (nehodnocené) seance. ONRUSH je především automobilová bojová hra, takže úplně vypustila tréninkové jízdy a časovky, což je pochopitelné.

Velmi střídmá je i nabídka vozidel, obsahující všeho všudy šest smyšlených aut a dva motocykly, z nichž má alespoň každý vehikl jiné přednosti – ale také vždy jen dvě vnější kamery. Jeden dokáže nabíjet nitro těsnými průjezdy, jiný zase jízdou vedle vašich spolujezdců apod. Vozidla a jejich řidiče (tucet paňáců) si můžete drobně vizuálně upravovat, jelikož nové oblečky, laky, doplňky a značky jsou prakticky jedinou motivací proč hrát kampaň Superstar.

 

Výběr vozidel do závodu

 

Oběti pro plynulost

Na testované standardní PS4 hra ukazuje spíše funkční než krásnou grafiku, nicméně kvituji plynulý chod bez zaškobrtání, byť pouze ve 30 FPS. Pro dvojnásobné snímkování nebo 4K rozlišení musíte přes kopec k PS4 Pro a Xboxu One X, nicméně je to vždy první nebo druhé. Obojí ani výkonnější konzole najednou neutáhnou, čemuž se při tom brutálním masakru na obrazovce vůbec nedivím. Nicméně HDR by ONRUSH měl na těchto silnějších strojích také podporovat. ONRUSH startuje dnes, 5. června, prozatím pouze na konzole (se Switchem se nepočítá), s PC verzí sice ano, ale její datum vydání ještě nebylo stanoveno.

Pro mne je ONRUSH zklamání skoro stejně jako starší Micro Machines: World Tour ze stejné stáje. Ani ne tak za absenci klasických závodů, i když ty by hru stoprocentně velmi občerstvily, ale hlavně za podobné typy soubojů a především velmi slabý obsah, který mi více sedne do mobilní hříčky než do velké hry za plnou palbu, kam ONRUSH míří. Navíc bez placeného účtu pro multiplayer hra vůbec nemá cenu, protože „týmové“ jízdy s umělými parťáky a protivníky poztrácejí napětí i zábavu prakticky po pár rundách. Pro ideální hraní potřebujete aspoň partu šesti a více propojených kamarádů, s nimiž si týmovou kooperaci více užijete. Multiplayer s anonymními spoluhráči je totiž stejný chaos jako v offline hře, protože si stejně každý dělá, co chce.

Svérázná kombinace týmové bojovky a arkádových závodů funguje pouze ve větší partě online propojených přátel, která si velký chaos desítek autíček na trati může možná dobře užít. Pro samotné hráče ale ONRUSH nemá co nabídnout, přičemž stejně zamrzí hlavně nicotný počet vozidel, tratí, typů jízd i herních režimů.

 

Hodnocení GamesBlogu: 5/10