Sice už mám týdny dávno rozehranou PC i xboxovou verzi brzy příchozího Shiftu 2 a blížím se v nich ke konci celé singl kariéry, ale i přesto jsem přijal pozvání na prezentaci a hraní Shiftu 2 přímo do kanceláří EA, kde jsem se alespoň mohl o hře pořádně pobavit a podiskutovat. Recenzi připravuji pro Eurogamer na konec tohoto měsíce, takže si podrobné rozebrání schovám tam, nicméně nastíním alespoň stručně, co od nového Shiftu čekat.
Předně je zcela přepracovaný jízdní a fyzický model, který toho s tím původním z jedničky nemá už mnoho společného. Pokud vám vadilo to dřívější rozverné chování a rozevláté smýkání vozů trochu mimo realitu, ale v intencích domovské série Need for Speed, tak s tím je nyní konec. Nemůžu sice říci, že obecně je Shift 2 opravdu maximálně realistický, jako třeba rFactor a podobní, ale zážitek se reálnému pojetí jízdy již dost blíží a dokonce jsme se se sousedem, s kterým hru od začátku hraju, shodli, že s určitými vozidly je jízdní zážitek některým hodně povedeným modům do rFactoru velice blízký – což je už sama pochvala jak poleno!
Právě proto se Shift 2 už nejmenuje Need for Speed, ale přehodil se na již zcela samostatnou kolej, odpovídající reálnému pojetí závodů. Celkově ale už nečekejte takovou revoluci, jako přinesl do vystydlé série předchozí Shift, dvojka je tak trochu vylepšený datadisk, jenž v základu jedničce v jejím pojetí závodů a kariéry dosti odpovídá, což ale není na škodu. Takže zde znovu nenajdete žádné zájezdy do boxů, ubývající palivo, tréninky, nebo kvalifikace. Prim hrají prostě jen závody, závody a zase závody, které v kariéře v různých obměnách a na přibývající počet kol střídáte každou minutu skoro jako ponožky. Tedy již bez odměn za schválné bourání a ničení, jako tomu bylo dříve. Nyní se už hraje pouze na čistou notu.
I když hra nabízí zdaleka nejvíce aut a tratí z celé historie série, stejně jich na konzolové poměry není zas tolik, protože v některých kategoriích, kupříkladu v kolonce starých klasik, jako je moje oblíbená Lancia Delta Integrale první generace, najdete pouze několik málo aut, takže nemáte zas tolik na výběr. U tratí je to citelně lepší, tam se dráhy stejně pomalu obměňují, jak stoupáte na vašem řidičském levelu, tedy podobně, jako v jedničce. Novému realistickému pohledu skrze přilbu, což už nabídla kdysi třeba série Race od Simbinu, jsem ale na chuť nepřišel. I když nepostrádá zajímavost, s takto omezeným výhledem prostě rychlá kola nezajedete.
Znamenité jsou ovšem noční závody, jakožto další velká novinka dvojky. Grafika v nich sice není nic moc, však v celé hře bych také očekával mnohem větší progres, který se od dob jedničky na zběžný pohled o moc dále neposunul, ale zážitek je to díky omezenému dohledu a zářícím koncovým světlům konkurentů, jakožto mnohdy jedinému viditelnému bodu na trati, opravdu výborný a hodně napínavý. Jo a abych nezapomněl, samozřejmě ani zde nemůže chybět Autolog, jakožto osvědčený online komunitní systém, převzatý z posledního Hot Pursuitu. Podrobné rozebrání Shiftu 2 tak čekejte do recenze, kterou pro Eurogamer připravuji na konec tohoto měsíce, tedy těsně před vydáním plné hry, jež je plánováno na 1. duben 2011.
Oficiální www stránka Shift 2: Unleashed je zde.
Nejnovější komentáře: