Před nedávnem jsem si domů odnesl hru, na kterou jsem se opravdu dlouho těšil, jako na žádnou jinou. Guitar Hero totiž předcházela ohromná pověst nejzábavnější hudební hry napříč všemi platformami. Na západě ji hrají už pěkně dlouho, k nám se dostávala velmi pozdě, nicméně dnes je běžně k dostání a to za řekl bych velmi solidní cenu pod dva tisíce.

Obal tvoří nádherná a velká krabice v černé barvě, skrývající malý zázrak mezi ovladači v podobě volné a zmenšené repliky skutečné elektrické kytary Gibson SG. Kromě vlastní hry pak balení obsahuje samozřejmě i nastavovatelný řemen a jako malý bonus i aršík se samolepkami pro vylepšení vzhledu kytarky. Lebka se skříženými hnátami, nebo plající ohně se budou jistě hodit. Kytarka je naprosto precizně vyvedená. Čekal jsem laciné trsátko s vrzajícím hmatníkem, ovšem kytara je naprosto skvěle slícovaná, nikde se ani nehne a vypadá roztomile. Je sice znatelně menší, než opravdová elektrika, ovšem právě tak akorát, aby se pohodlně hrálo celé rodině.

Hraní je pak jednoduše pochopitelné, ale i na nejlehčí z obtížností na začátku docela těžké a náročné na koordinaci prstů. Po pásu na obrazovce se blíží barevné symboly odpovídající pěti tlačítkům na hmatníku a vy tak musíte stisknout to správné tlačítko ( nebo více tlačítek najednou) ve chvíli, kdy se blížící se symbol překryje s barevným kolečkem na spodní části obrazovky, což je ten správný okamžik pro brnknutí. Takhle to vypadá jednoduše, ovšem skutečnost je mnohem obtížnější. Čím větší obtížnost, tím musíte častěji obsluhovat od tří do pěti tlačítek na hmatníku, což je velmi náročné na přesnost, souhru prstů a postřeh.

Výtečné jsou i obsažené skladby, ovšem výhradně zaměřené na na rock, hard rock, metal a punk. Pro začátek je nejjednodušší na zvládnutí I love Rock ‘n’ Roll od Joan Jett, výtečné rify má i Iron Man od Black Sabbath a krásné brnkačky nabízí More than a Feeling od Boston. Pozdější Killer Queen je pak na vyšší obtížnosti již hodně silná káva. V jádru lze potvrdit, že s touto hrou to mají citelně lehčí všichni kytaristé, ovšem pár hodin cviku dokáže zázraky i u jedince, který používá strunu pouze na škrcení.

Zážitek a libido při dobře zahrané skladbě a zejména při bravurně zvládnutém sólu je nepopsatelné! Hra na expertní obtížnost potom prakticky plnohodnotně simuluje skutečné hraní, protože vyžaduje brnknutí všech tónů jako při opravdovém koncertu. Hra si zaslouží naprosté absolutorium, vždyť také hodnocení výhradně nad 90% tomu jasně odpovídají. Já sám v připravované recenzi pro Hrej.cz uděluji známku 9/10. Jedinou, ale o to zásadnější výtku mám k malé podpoře leváků.

Sice si můžete nastavit obrácení tlačítek na hmatníku při jejich zobrazení na televizi, aby odpovídaly rozložení na obráceně držené kytaře, ovšem to je docela málo. Popruh už nelze přehodit, takže při levorukém držení dost překáží. Přitom by to spravil pouze jeden další kolík popruhu na hlavě kytary. Podobně vadí i "tremollo" páčka pro natahování strun, jenž se najednou ocitne nad imaginárními strunami (zde nad trojúhelníkovým výklopným brnkátkem, nahrazujícím právě tyto hudební drátky). Kdyby kytara měla možnost páčku přendat do hlavově obrácené polohy, bylo by to daleko příjemnější.

Bohužel se tedy musí leváci přeonačit a cvičit hraní v držení jako u praváků, ovšem po několika odehraných skladbách by to neměl být problém. Sám jsem levák a hraní na pravou stranu mi již nedělá potíže, ba mi to připadne dokonce přirozenější, než moje původní levé držení. Jimmy Hendrix tuším byl také levák a držel kytaru opačně, takže absence oboustranného používání je docela škoda. Grafika je stylová, hrubá a naprosto postačující, najde se i režim na střídačku pro dva hráče, stejně jako jednoduchá kariérka začínajícího kytaristy (kytaristky), ve které se vám postupně podle kvality vašeho hraní zpřístupňují další skladby z celkového počtu 42. Za vydělané peníze si můžete koupit nové postavy (můj favorit je punker Johny Napalm) a nebo modely kytar.

Podrobná recenze a povídání vůbec o fenoménu Guitar Hero vyjde co nevidět na Hrej.cz, takže pro veškerosti odkazuji tam, nebo sem do diskuze. A teď mě už omluvte, protože mě čeká další klubový koncert mého revivalu. V záplavě RTS, FPS, RPG a búhví čeho ještě je Guitar Hero naprosto fantastická zábava prakticky pro každého, kdo má alespoň dvě ruce a žádná jiná hra snad kromě hříček EyeToy Play se jí nemůže rovnat. Při brnkání zažijete čirou radost, veselí, budete skákat, tancovat a kopat do rytmu, jak vás hraný song zcela pohltí. A pro všechny posmíváčky konzole PS2 jasný důkaz, která platforma poskytuje nejširší škálu zábavy pro každého. Po této hře budete vaši hrací stanici milovat ještě víc.

Oficiální www stránka série Guitar Hero je zde.