Nedávno skončila rozporuplně přijatá herní výstava E3, kde vlastně ani nedošlo, snad kromě oznámení další Final Fantasy na Xbox 360, k žádnému zásadnějšímu překvapení. V době internetu je normální, že všechny důležité prezentace a tiskovky se záhy, nebo rovnou streamované objeví na rozličných médiích, takže si lze udělat poměrně podrobný úsudek o prezentovaných produktech.
Mě nejvíce zaujalo několik her, z nichž asi největší revolucí bylo ohlášení hudebního titulu Lips. I když v tomto odvětví vždy dominovala Sony se svojí zpěváckou řadou Singstar, Microsoft hodně překvapil, když prezentoval jinak shodný zpívací produkt s dvojicí mikrofonů. Tím trumfem má být možnost převést si do hry prakticky jakoukoli skladbu a tu si potom zazpívat.
Nebudete tedy omezeni jen na rozsah původní hry, nebo stažitelné přídavky, ale propojíte s konzolí svůj MP3 přehrávač, nebo zastrčíte CD s vaší oblíbenou hudbou a vybrané skladby se “očekují” a uloží do hudební nabídky hry. Samozřejmě že to půjde jen na anglické texty, ale pokud to bude dobře fungovat, mohl by to být malý přelom v hudebních titulech.
Však dnešní komerční systémy pro rozpoznávání hlasu jsou poměrně funkční, stačí si vzpomenout na novější mobilní telefony Nokia, které samy rozpoznají hlasový pokyn i bez předchozího namlouvání hlasových vizitek. Stačí jen vyslovit jméno napsané v telefonním seznamu. Osobně bych spíše uvítal něco podobného třeba pro Guitar Hero, tedy rozpoznávání rifů elektrických kytar. Zahrát si nějaké kytarové sólo z oblíbené skladby bych hodně ocenil, ale to je asi v dnešních podmínkách utopie.
Trošku rozporuplně na mě působila prezentace herních mechanismů ve Fallout 3. Podle tvůrců se má jednat o 100 hodinové hraní, no při této době bude hodně těžké nepropadnout nudě, nebo stereotypu, ale to se dařilo v dřívějších Falloutech vesměs eliminovat. Pěkná je sice možnost volby pohledu z první i třetí osoby v reálném čase, ale nemůžu se ubránit pocitu, že zejména v tom FPS náhledu je pohyb takový prkenný a linkovatý.
Levá ruka drží zbraň s divně natočeným zápěstím, navíc se soustava ruka-předmět při chůzi/běhu ani nehne, což vypadá velmi nepřirozeně a do hry mi to nějak nepasovalo. Třetí Fallout se ukázal jako hodně drsná hra, když místo klasické střelby je možné také zdlouhavější, ale přesnější označení cíle zásahovými zónami (moderní způsob z dřívějších dílů), kdy po výstřelu sledujete dráhu střely, kterážto podle zvolené ráže nadělá z nepřátel opravdu solidní mašírku. Vtipný byl zejména takový malý odpalovač osobních atomových bombiček. Tuším, že ta zbraň se jmenuje Little Boy, podle jedné z atomových bomb svržených na Japonsko. Nicméně hra vypadá skvěle, postapokalyptický Washington je perfektně detailní.
Žádné překvapení se pro mě nekonalo u Gears of War 2. Dvojku bych jednoduše charakterizoval jako “bigger, better, more”, tedy na pohled naprosto identická záležitost jako jednička, ovšem možná s malinko lepší grafikou, většími zástupy i nových nepřátel a několika novými zbraněmi. Z čerstvých mechanismů bych uvedl alespoň možnost držení omráčeného Locustíka jako živého štítu. Trošku divně ale působí fakt, že jeho bratři na vás i tak začnou stejně usilovně pálit a tak svého ošklivého kámoše klidně rozstřílí na mraky, jako by se nechumelilo.
Hodně povedeně na prezentaci vypadalo Fable 2, což má na svědomí jeho přenádherné, jakoby snové prostředí fantasy světa přelomu 16-17. století vyvedeného v kvantu HDR efektů a pastelových barvách jasných tónů. Líbilo se mi, když Peter Molyneaux šel v hratelné ukázce navštívit svojí ženu a prcka, a divákům ukázal i svůj domek, potažmo NPC kamaráda, kterého chvíli předtím potkal. Postavičky jsou laděné do veselého animačna-řekl bych, tedy žádné reálné křivky a charaktery tak působí docela groteskně, což určitě bude odlehčovat atmosféru. Koncept, když si skoro od kolébky budete vypiplávat svojí postavu a vychovávat ji tak k dobrému, nebo zlému přesvědčení, se mi hodně líbí, takže jsem na hru hodně zvědavý.
Oficiální web výstavy s odkazy na všechny prezentace zde.
Nejnovější komentáře: