Recenze Hot Wheels Unleashed – Die Cast hra

Předposledním letošním koněm milánské stáje Milestone do současné videoherní sezóny 2021 je závodní fantasy arkáda na základě franšízy Hot Wheels jménem Hot Wheels Unleashed. Malá kovová autíčka vyráběná metodou tlakového lití kovů do formy (v angličtině z krabiček to známé „Die Cast”) začala americká hračkářská firma Mattel vyrábět již od roku 1968. Sice se jim u nás říká také „angličáky” podle země původu jiných modelů Matchbox, ale i tato neméně slavná autíčka původem z Anglie jsou nyní v područí Mattela. A zatímco matchboxy jsou modely 1:1 podle skutečných automobilů, Hot Wheels jsou daleko fantastičtější, vesměs tuningové kreace, které vedle dospělejších matchboxů tvoří odnož zejména pro mladší publikum. První počítačová hra podle licence Hot Wheels vznikla až v roce 1985 pro Commodore 64, zatímco naposled jsme si velký titul zahráli na mnoha platformách v roce 2013.

Nicméně mezitím stále vycházejí mobilní hříčky Hot Wheels, však ta poslední vyšla jen přede dvěma roky. Všechny ale spojuje to samé: jsou to bez výjimky naprosto (pod)průměrné a obyčejné tituly pro extrémně nenáročné a mladé hráče. Historie za těch zhruba pětatřicet let nezná ani jednu opravdu dobrou videohru na téma Hot Wheels. Takže pro aktuální pokus Hot Wheels Unleashed leží laťka kvality setsakra nízko. O historii virtuálních Hot Wheels si přečtete zde. Ve studiu Milestone letos opět nijak nepřibrzdili, protože jak je jejich „dobrým zvykem”, znovu vydali kvarteto her (jedna tedy ještě zbývá). A všechny letos vydané jsem zrecenzoval. V březnu nabídli Monster Energy Supercross 4: The Official Videogame (moje recenze), měsíc na to MotoGP 21 (moje recenze), aktuálně Hot Wheels Unleashed a 30. listopadu přijde ještě MXGP 2021.

Odkaz Screameru v Hot Wheels Unleashed

S Hot Wheels se Milestone vrátili znovu ke svým počátkům, protože ještě než se od roku 2018 specializovali na jednu stopu, běžně dělali i automobilové závody. Tím posledním je docela povedený Gravel (moje recenze), ale dříve dělali např. oficiální sérii WRC či závody cestovních vozů Superstars V8 a Racing Evoluzione, o značkové hře pro Alfu Romeo ani nemluvě. Jejich úplně prvním titulem, to se jmenovali ještě Graffiti, byla v roce 1995 závodní arkáda Screamer pro PC, z níž se později dokonce stala úspěšná trojdílná série a víceméně díky ní se Milestone etablovali jako dobře prosperující vývojářský dům. Stylem jízdy se Hot Wheels Unleashed Screameru docela přibližuje, takže je to také ta klasická závodní arkáda, v níž se pokud možno drtivě smykuje v každé zatáčce, protože si tím zrychlujete doplnění nitra, jež tu samozřejmě nemůže chybět!

Jelikož je Hot Wheels Unleashed licencovaná hra, tak všechna autíčka jsou naprosto přesnými virtuálními kopiemi skutečných kovových modelů Hot Wheels napříč několika dekádami, a to včetně těch, jaké si můžete nyní koupit skorem v každém hračkářství. V základní verzi hry máte 66 modelů, dražší edice mají zpravidla o dva více. Mimo tratě vypadají autíčka naprosto úchvatně a velmi reálně jako fotky těch skutečných, v jízdě už je to samozřejmě o něco horší. Však ani lokace nejsou žádná obrazová špička, nicméně grafika postavená na Unreal enginu 4 je pohledná a rychlá. 60 snímků hra udrží i na maximální nastavení grafiky při mém nativním WQHD rozlišení. Každý stroj má trochu jiné statistiky: maximálku, zrychlení, brzdnou dráhu, řízení a nitro. Jeden je rychlý, druhý se přesněji řídí, další má více nitra apod. Nové kousky si můžete nakupovat v herním obchodě za peníze vydělané úspěšným závoděním.

Jenže je tu první z mnoha přešlapů jinak na poměry Milestone dobře sestavené hry: když si autíčko kupujete, jeho statistiky nijak nezjistíte a neporovnáte, protože zkrátka vůbec nejsou vidět! Takže si nová vozítka vybíráte tak akorát podle toho, jak se vám líbí, nebo jestli je nemáte za sebou na poličce, což je prostě špatně. Druhou možností je počkat si na jednu z odměn ze závodů, jakými jsou tajemné bedýnky, v nichž se vždy skrývá jeden náhodně vylosovaný auťák. Jenže velmi často z nich vypadne vůz, který již máte ve sbírce. Kdyby se to stávalo velmi zřídka, budiž, mávnete rukou a autíčko obratem za nějaké drobné prodáte, nebo vyměníte za ozubená kolečka, s nimiž se tu platí extrémně jednoduchý tuning, který vám doplní další dílky do statistik vozu. Jenže se mi často stalo, že mi z bedýnky vypadl úplně stejný kus několikrát za sebou. To byste ty nanicovaté bedny nejraději rozšlapali!

V obchodě si tyto boxíky můžete rovnou i zakoupit s tím, že třeba budete mít štěstí a vypadne vám nějaký vzácný a výkonný model, což se mi za celou hru stalo jen dvakrát. Takže jejich nákup moc nedoporučuji. Do začátku máte k dispozici jen trojici modelů, pročež všechny ostatní si musíte buď vyjezdit, nebo dokoupit. Na druhou stranu je parádní, že hra obsahuje velké množství ikonických a licencovaných bouráků z jiných světů než jen z Hot Wheels. Najdete tu jak reálné modely à la Matchbox (Audi, Dodge, Fiat, Ford, Chevrolet, Koeniggseg ad.), tak i filmové a seriálové hvězdy, jako jsou Batmobil, De Lorean z Návratu do budoucnosti, K.I.T.T. z Knight Rideru, dodávku ninja želv nebo autíčko psíčka Snoopyho. I ve hře pro menší publikum nemůže chybět nějaká ta monetizace, takže autoři již připravují ucelený plán bezplatných, ale hlavně placených přídavků.

A zase to vybrakování obsahu za peníze

Později se objeví autíčka Aston Martin, BMW, McLaren a Packard nebo vozítka od Barbie, z bojovek Street Fighter a komiksů od DC. Placených má být dalších 28 modelů, nicméně nad tento počet tvůrci některé kousky uvolní jako bezplatné přídavky. U tohoto žánru ani nevadí, že motory zní spíše nesměle a jsou to jen umělé samply vyprodukované v programu Crankcase REV. I jízdní model je jasně arkádový a zjednodušený, kdy uměláci jezdí jako po kolejích, takže se nedají dobře vytlačovat, alespoň se o ně v zatáčkách opřete. Auta se ale řídí přesně a když se naučíte správně a včas smykovat (drift na klepnutí do brzdy jako v sérii Ridge Racer), tak se s ovládáním nebudete prát. Hot Wheels Unleashed disponuje 6 prostředími, jež tvoří pozadí pro 40 jednotlivých tratí, samozřejmě vytvořených ponejvíce z plastového korýtka, byť občas jezdíte i mimo něj po podlahách a kobercích.

Jízdy probíhají v podzemí, ve skate parku, v univerzitním kampusu, v autoservisu, v rozestavěném věžáku a v případě vašich vlastních drah i ve speciální hale určené pro vaše výtvory. V přiloženém a intuitivním editoru si totiž stavíte vlastní tratě, přičemž je můžete sdílet online a naopak stahovat od jiných tvůrců. Kromě drah si dokonce přizpůsobíte a vyzdobíte taktéž vlastní prezentační místnost, ale tato funkce mi přišla celkem zbytečná. A konečně nechybí ani editor vzhledu autíček od barev až po polepy. Nové součástky ale instalovat nelze, takže jediný tuning je pouze výkonnostní a nikoli vizuální, kdy si přidáte pár dílků do statistiky za vyježděná ozubená kolečka. Problémem drtivé většiny připravených tratí je fakt, že jsou si všechny docela podobné (vesměs plastové korýtko v jiných barvách), ale hlavně mají moc obyčejný a nudný design.

Ano, jsou tu skoro všechny trademarky Hot Wheels univerza jako zrychlovače i zpomalovače, skokánky, lopingy, klopenky, bariéry ve vozovce, rozdvojky a vyjet se dá klidně i ven mimo trať, ale většina drah s těmito prvky nemístně šetří. Obyčejně jedete prostě v korýtku, sem tam je utáhlejší nebo volnější zákruta, jeden loping, jeden skok a tím to hasne. Přitom um a fantazie jak vidno tvůrcům neschází, neboť v déletrvajícím režimu Hot Wheels City Rumble narazíte na 5 speciálních závodů proti bossům, které jsou fantastické! Je jich málo, ale nabízejí všechno to, co té plejádě obyčejných podniků schází. Jsou až trojnásobně delší než standardní jízdy, které dojedete zpravidla do dvou až tří minut, vinou se i vertikálně a není prakticky místo, kde by nebyla nějaká vypečená překážka nebo prvek.

Jenom ty bossy jsem moc nepochopil, protože to jsou jen velké plastové figury vedle tratí převzaté z těch největších Hot Wheels setů. Znamenitým prvkem na dráze jsou třeba dva a tři pruhy vedle sebe, jimž se dynamicky mění funkce ze zpomalovací na zrychlovací a tak dokola, což indikují blikáním. Jinde dráhu rozděluje otáčivý mantinel, který vás sundá ven a v driftu zase pomohou větráky kolem. Závody proti bossům jsou extrémně zábavné a je ohromná škoda, že takto vymodelovány nejsou všechny ostatní jízdy. Však mi přijde, že když si koupíte v hračkárně nějaký větší dráhový set Hot Wheels, tak je jeho profil daleko nápaditější než ty tuctovky z Hot Wheels Unleashed. Pamatuji na kdysi slibný projekt bývalých vývojářů z Infogrames jménem Nitro Stunt Racing, což je nedokončená fantasy závodní hra s vozítky na raketový pohon z roku 2007.

Autoři jí bohužel nikdy nedokončili, ale i ta nehotová verze má zábavnější tratě než Hot Wheels Unleashed. Demo si stále můžete zadarmo stáhnout ZDE. Trochu nepatřičně působí před startem halas diváků a hlas komentátora, i když kolem tratí samozřejmě není ani noha, protože závodí malé hračky a obří diváci by působili divně. Nevím, jestli to nazvat liknavostí nebo lajdáctvím, když při závodech máte k dispozici pouze jedinou pevně ukotvenou kameru zpoza autíčka. Ale když si pustíte záznam jízdy, najednou si můžete přepínat další trojici pohledů včetně dvou umístěných nad kapotou modelu. Takže v opakovačkách to jde a při jízdě už ne? Podobně i možnosti nastavení jsou extrémně omezené, takže nelze ani separátně vypnout hudbu při závodech a přizpůsobení citlivosti či mrtvých zón ovládání také chybí.

Při jízdě se neukazují časové diference mezi autíčky, takže nikdy nevíte, kolik času máte najeto nebo kolik času ztrácíte. A podobně při závodech z A do B se neukazuje progres v %, jak bývá dnes již obvyklé. To už méně zamrzí chybějící zkratky do sekce vylepšování aut, případně k otevření bedýnky s novým vozem, tudíž v těchto případech musíte mezi závody vždy úplně vyskočit nazpět do hlavního menu, což zejména v tom déletrvajícím režimu docela zdržuje. Tato kolonka není nijak přehnaně dlouhá, když obsahuje 52 závodů vždy proti 11 umělým soupeřům (startujete stále zcela vzadu), k tomu 32 sólo časovek (stínové vozy nechybí), 5 těch parádních bossáckých závodů a nakonec 9 tajemných úkolů, jaké musíte napřed objevit, případně pro jejich splnění nejdříve získat nastíněný vůz. Celkově vás čeká 98 jízd, což je podle zvolené obtížnosti prácička jen na cca 10-12 hodin.

V Hot Wheels Unleashed záleží na autech

Obtížnosti tu jsou jen 4 představené, přičemž platí, že ta nejlehčí je extrémně snadná a druhá zase pro menší dost těžká. Velmi záleží, jaká autíčka vám vypadnou z bedýnek, protože pokud dostanete už zpočátku do prvních závodů výkonný vůz, tak s ním dáte s prstem v nose i dva nejtěžší stupínky. Zatímco s pomalými modely se klidně trápíte i na druhou obtížnost. Opravdu velká škoda, že u hry pro nejmladší hráče není možnost plynulého přizpůsobení obtížnosti. Přitom v dospělejších motocyklových titulech (MotoGP, MXGP) na tuto užitečnou funkci v Milestone přešli již od roku 2018. Nadto vás k vyšší obtížnosti nic nemotivuje, protože i limity v časovkách jsou neměnné, ale hlavně za vyšší stupínek nedostanete žádné odměny navíc. Rozhraní v kariérním režimu Hot Wheels City Rumble je pak koncipováno jako horní pohled na město Hot Wheels City, v němž křižovatky a silnice tvoří síť bodů s podniky.

Jeden dokončíte (za úspěch se bere minimálně bedna) a odemknou se vám všechny sousední body. Body jsou vždy časovky, nebo závody ve 12 autíčkách zpravidla na 3 kola, případně na jedno delší. A to je prosím všechno. Tato sestava typů jízd je vskutku „tak objemná”, že se po pár hodinách ojezdí a ohraje. Proč tu nejsou další typy jako kupř. vyřazovačky, duely se silnými protivníky, různé dovednostní soutěže? Hot Wheels Unleashed měla být vlajková loď studia pro tento rok, protože tři další letošní hry jsou jen lehce občerstvené starší díly, tak jsem docela nemile překvapený, že autoři neprojevili více fantazie a invence. Jeden ze závodů se jmenuje Eliminator. Ha, to by mohl poslední jezdec každé kolo vypadávat. Jenže ouha, je to jen neodpovídající název jinak opět obyčejného závodu na kola.

Když pak po několika podnicích zjistíte, že za odměnu dostáváte stále jen kosmetické doplňky do editorů a z občasných bedýnek vypadávají často ta samá autíčka, to pak hra velmi rychle ztrácí jakoukoli motivaci. Mimo déletrvající šňůry se ještě nabízí samostatné rychlé závody (lokace si ale musíte napřed odemknout v Hot Wheels City Rumble) a časovky, stejně jako online multiplayer také pro 12 závodníků. V tomto bodě jen noticka, kdy vzpomínaná indie závodnička Nitro Stunt Racing měla už před 14 lety závody proti 16 soupeřům… Velmi ale chválím přítomnost rozdělené obrazovky, kterou v Milestone reinkarnovali po čtyřech letech půstu. Naposled byla přítomna u MotoGP 17 (moje recenze), což byla poslední hra postavená na interním enginu. Splitscreen se tak na základě Unrealu v produktech od Milestone objevuje vůbec poprvé.

Obrazovka je rozdělena výhradně vertikálně, a co je fajn, že nejezdíte jen sami ve dvojici, ale startovní pole se doplní ještě o desítku umělých autíček. Hot Wheels Unleashed dle mého tak úplně nenaplnil očekávání jako dobré sladké tečky za tímto rokem v podání milánských vývojářů, byť druhým dechem dodávám, že se jedná o tu výrazně lepší část produkce, než jakou nám v podobě stále recyklovaných datadisků RIDE, MotoGP, MXGP a Monster Energy Supercross každý rok předkládají. A zcela po právu přebírá trnovou korunu pro nejlepší specializovaný Hot Wheels titul historie. Jenže celkově to je snad až moc zjednodušená hra, která pečlivou pozorností zrovna nevyniká a která při troše vyššího úsilí mohla být daleko zábavnější, než jaká je dnes. Forza Horizon 3 Hot Wheels je tak stále nepokořena, ale tu si bohužel dnes již nekoupíte.

Hodnocení GamesBlogu: 6/10